7. ČÁST: TA, CO HLEDALA KEITAK

27. listopadu 2009 v 14:52 | Kyle |  BANDITI V.
Smíšené pocity se honí Natálii v hlavě. Přímo před sebou spatřila muže, o kterém si myslela, že je už dávno mrtev. A co až usliší to, co jí bude chtít říct. Bude natolik silná a odhodlaná vrátit se zpět do kaňonu, který se nesmazatelně zaryl do jejího života? Je to už rok. Má nový život a možná je šťastně vdaná a má děti. Myslí Natálie se honí pochmuré myšlenky, kdy viděla Kyla naposledy. Bylo to před výbuchem, který nastal před celým jedním rokem. Tento výbuch všechno změnil. Stále ale nevíme jak. Kyle to stále nechce prozradit, na to v současné době vůbec nemyslí. Jeho hlavním cílem v tuto chvíli je, aby se k nim Natálie přidala. Kyle k Natálie opatrným krokem přistupuje a se skromným úsměvem na tváři ji poprvé od exploze oslovuje: Ahoj Natálie, rád tě vidím. Jsi to opravdu ty Kyle? Stále nemůže uvěřit žena, kterou oslovil. Kyle ji uchopí za ruku, zadívá se do jejích očí, ve kterých se začínají objevovat první slzy a s klidným hlasem odpoví: Jsem to já.... Myslela jsem si, stejně jako ostatní, že jsi mrtvý, kroutí hlavou. Kyle ji ale stále ubezpečuje, že se jí nic nezdá, že vše co se teď odehrává je realita. Proč jsi sem přijel Kyle? ptá se. Jsme tu pro tebe, odpoví s nemalou dávnkou zanícení Kyle. Pro mě? opakuje překvapená Natálie. Ano, jsi velmi důležitá a musím ti něco důležitého říct. Ne však tady. Pojď se mnou k saloonu, tam se vše dozvíš, chytí za ruku Natálii a vede ji k saloonu, kde zatím Johnatan s Ponkayem zařizují pokoje na nocleh. Kyle s Natálií projdou dveřmi saloonu a u recepce spatří platícího Johnatana. Natálie se náhle zastaví a strne. Co ten tady dělá? ptá se vyděšeně. Kyle ji uklidňuje a snaží se ji přesvědčit, že Johnatan pro ni ani pro nikoho dalšího neznamená nebezpečí. Je na naší straně, praví Kyle. Byla bych moc ráda, kdybys mi řekl o co tady jde, oznamuje nevlídně Natálie. Pokud se chce dozvědět proč jsem tady, tak semnou budeš muset jít do jednoho z těchto pokojů a tam se vše dozvíš, říká odhodlaný Kyle, který věří, že Natálie nebude proti vydat se zpět do kaňonu. Johnatan s Ponkayem přistoupí k Natálii. Ta když uvidí Ponkaye, tak jí na tváři od ucha k uchu vyskočí úsměv a radostně se s Ponkayem obejme. Neviděla ho tak dlouho. Je velmi šťastná, že ho po tak dlouhé době vidí. Co ty tady? ptá se ho. Ponkay se podívá na Kyla s Johnatanem a poté jí říká: Jsem tu ze stejného důvodu jako ty. Pojď s námi nahoru, tam už ti nebudeme nic tajit. Natálie váhá a to hlavně kvůli Johnatanovi, který ji po šest let držel v kaňonu. Avšak chtěla se zároveň dozvědět, proč za ní přijel Kyle a Ponkay. Proto se rozhodne, že s nimi půjde nahoru do pokoje.

Po zaprášeném schodišti, které je zavedlo do třetího patra saloonu, se před nimi zjevili dveře s číslem 17. To bylo označení pokoje, který byl pro ně určen. Je to dvojpokojový byteček se třemi lůžky a malou provizorní umývárnou. Dvě postele se nachází v jedné místnosti a poslední třetí je umístěna v malé chodbyčce, naproti umývárny. Když se vstoupí hlavními dveřmi do pokoje, tak přímo naproti nim se nachází malé okno a hned pod ním malý stoleček s petrolejovou lampou. Nalevo a naprovo od okna je vždy jedna postel a mezi nimi je na dřevěné podlaze položen malý slaměný koberec. Uprostřed umývárny se nachází pomyslná vana vydlabaná z nějakého velkého kusu dřeva a hned vedle ní je postaven stolek s lavorem. Mezi vanou a lavorem je podpěrný kůl, na kterém jsou vyrata snad všechna jména návštěvníků tohoto pokoje. Na vyřezaném a ornamenty vyzdobeném držadle, jenž se nachází hned vedle vany je pověšena hned trojice ručníků. Pokoj to byl velmi zařízený a ubytování v něm nebylo vůbec špatné. Na tom však příliš nezáleželo. Tady šlo o něco mnohem jinačího. Johnatan odemiká pokoj a všichni čtyři do něj vstupují. Přesouvají se do hlavní místnosti se dvěma lůžky a tam Kyle poví Natálii, aby se posadila na jednu z postelí. Tak, můžete začít, říká Natálie a během toho si sedá na čerstvě ustlanou postel. Asi bych měl začít já, říká Kyle. Hluboce se nadechne a pokračuje dál v řeči: Jak si jistě pamatuješ, tak před tím, než jsme zaútočili na Delona a jeho lidi, tak jsme si dali slib. V tom se říkalo, že pokud by se něco stalo, tak nikdo z nás se do kaňonu nikdy sám nevrátí. Ano, na ten slib si pamatuju velmi dobře, přikyvuje sedící Natálie. Kyle pokračuje: Nebudu teď řešit co se stalo po výbuchu, to teď nehraje žádnou roli. Přesně rok po explozi za mnou někdo přijel. Za jedné noci se mi přímo před očima zjevil Johnatan. Naprosto mě to zaskočilo. V té době jsem na tom byl velmi špatně. Ale Johnatan mi pomohl se z toho dostat a řekl mi, že se musím vrátit zpět do kaňonu. Na to jsem mu však , řekl, že to nejde. Odůvodnil jsem to tím, že jsem uzavřeli slib a jestli se chci vrátit, tak semnou musí jít Ponkay, Louis a ty taky pochopitelně. Natálie vstává z postele a s hněvem v očích promlouvá nejen ke Kylovi, ale i k přihlížejícímu Johnatanovi a Ponkayovi: Tak o to tady jde! Vy všichni se chcete vrátit? To se mi snad zdá. Uklidni se, snaží se napjatou atmosféru utlumit Kyle. Ne Kyle, to přece nejde. Je to už rok a jak můžeš vědět, že tam naši lidé stále jsou, namítá Natálie, která je patřičně vyvedená z míry. Protože potřebují vaši pomoc, zapojuje se do konverzace Johnatan. Pomoc? Opakuje rozhořčená Natálie. To tvrdíš ty! Ty jsi ten co mě v kaňonu držel, ztratila jsem tam s tebou šest let svého života. Šest let!!! Prohlašuje namíchnutě Natálie. A ty Ponkayi, od tebe bych čekala, že jim na tuhle věc nekývneš. Ponkay ale argumentuje: Pokud naši lidé potřebují pomoc, tak jim pomůžu. Nevidím na tom nic špatného. Pokud chcete jet do kaňonu, tak vám nebráním. Ale beze mě!!! Uzavírá rozhovor Natálie, která od okna směřuje ke dveřím. Johnatan se však s tím nechce smřít a tak jí říká: Chceš vědět proč se musíte vrátit? Natálie se na něj otočí a otráveně říká: Radši ani ne! Potom se otočí a chystá se pokoj opustit. V tom ale Johnatan prozrazuje to, co chtěl říct až budou všichni pohromadě: Koně začali umírat i v západní části kaňonu!!! To všem vytrhává dech. Kyle s Ponkayem se otáčejí směrem k Johnatanovi a nevěřícně si s ním vyměňují pohledy. I Natálii to přiměje zastavit se a obrátit nazpět. Co jsi to říkal? Apeluje na něj. Johnatan jí řekne tu samou větu ještě jednou: Koně umírají i na západě kaňonu. Tam, kde žijí vaši lidé. Co se s kaňonem děje? Pokládá Kyle otázku. Sice jsem vám to chtěl říct až přesvědčíme i Natálii a Louise, ale vidím, že ta správná chvíle je právě teď, začíná prozrazovat hrůzné události Johnatan. Přesně 60 dní od vašeho odjezdu umřel první kůň v západní části kaňonu. Napřed jsem myslel, že je to náhoda. Avšak nechtěli jsme nic podcenit. Proto jsme do západní části kaňou přivedli pět koní a nechali je tam dva měsíce na pozorování. Po této době to ani jeden z nich nepřežil, dodává Johnatan. V pokoji nastává hromové ticho. A co si slibuješ odnás? Promlouvá Kyle. Já nevím, říká Johnatan. Jste jediná šance jak zjistit co se děje. Nevím jak ostatní, ale ty jsi kaňon změnil. A ten jistý muž, který mi řekl abych tě přivedl si myslí, že bys ho mohl změnit i teď. Ale potřebuješ k tomu svoje tři přátele. Ponkaye, Louise a i tebe Natálie, obrací se na ni Johnatan. Prosím Natálie, pojeď s námi, žádá ji Kyle. Natálie zavře dveře a vrací se ke Kylovi: Pokud je to tak jak říká Johnatan, tak by ode mě bylo sobecké se s vámi nevydat zpátky...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kid | 27. listopadu 2009 v 19:52 | Reagovat

No Natálie se do nich pěkně opřela ale nakonec názor změnila. Zbývá už jen Louis

2 Lestet | 28. listopadu 2009 v 17:58 | Reagovat

Jo no, taky jsem čučel, jak se do nich opřela. Ale i ona je určitě zvědavá, jak se věci v kaňonu mají

3 Nojmik-Toren | Web | 4. prosince 2009 v 15:14 | Reagovat

Jojo super takže dva už jsou připraveni,jinak smrt koné je velmi zajímavý,zajímalo by mě jak to oni dokážou změnit?  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama