Říjen 2009

13. ČÁST: EXPLOZE

31. října 2009 v 20:56 | Kyle |  BANDITI IV.
Tak a je to tady. Závěrečná část 4. řady je právě zde. Nebudu nijak naznačovat o co v ní jde, abych neprozradil něco zásadního. Přeju pěkné počteníčko...

Nastává temný a poměrně chladný večer. Čtveřice tvořená Kylem, Ponkayem, Louisem a Natálií směřuje ke Dvěma prstům Manytoua, odkud musí vystopovat lovce odměn. Když jsou tak pět mil před místem, kam směřují tak se Natálie se smýšenými pocity Kyla ptá: Co když to bude trvat déle než si představujeme? Co když je nedokážeme porazit? Neměj starost, uklidňuje Natálii Kyle. Jsme sice jen čtyři, ale Delonových lidí už taky tolik není. Kromě toho mi Lorenzo sebou dal několik válečků dynamitu, které udělají hodně práce za nás, dodává. Snad se nic nestane, povzdechne Natálie. Nikdy bych nedopustil, aby se tobě nebo komukoli jinému něco stalo, říká s velkým odhodláním v tváři Kyle. Nejhorší bude přesvědčit lovce, aby se za námi vydali, říká už všem Kyle. Jak si to představuješ? Ptá se Ponkay a při tom zvláštně škubne hlavou. Myslím, že nejlepší bude, když jednoduše lovce napadneme ze zálohy. Nebudou to vůbec čekat, navrhuje Kyle. I Delon nemůže počítat s tím, že by se ho opovážili napadnout jen čtyři lidé. Jakmile nás spatří tak, ho snad touha po nás všech přinutí vydat se za námi. Navedeme je tak, aby vyjeli z kaňonu. Poté se musíme nechat několik dní sledovat, až budeme hodně daleko od kaňonu, stále líčí svůj plán Kyle. Poté by mělo následovat tohle říká na závěr, kdo jiný než Kyle: Velkou oklikou se musíme dostat za naše pronásledovatele. Jistě nás nebudou sledovat i v noci. Někdy se budou muset u tábořit, aby přečkali noc. To bude naše chvíle. Tábor zasipeme válečky s dynamitem a zbytek lovců odměn dorazíme osobně. Potom už nám nebude nic bránit, vrátit se do kaňonu, kam všichni patříme, končí svůj proslov Kyle. Ponkay slibně kývá hlavou což signalizuje, že Kylův detailně vymyšlený plán je velmi slibný. Co vy ostatní, ptá se trošku nervózně Kyle. Natálie se jemně a velmi krátce usměje a poví: Nikdo z nás by to nevymyslel líp. Pokud to vyjde, tak se do kaňonu vrátíme už brzy. Já nemůžu než souhlasit, přidává se k ostatním po celou cestu zatím zamlklý Louis.
Je to tady. Čtveřice "skalních lidí" dorazila ke dvěma obrovským skalám, které jsou mezníkem v hledání lovců odměn. Ponkay seskakuje dolů z koně a směřuje do nedalekého lesíka. Z koženého pouzdra, která má umístěno na svém opasku vytahuje nůž a z jednoho ze stromů zeškrabuje kůru a vyteklou smůlu, která se velmi hodí na výrobu pochodní. Dále Ponkay z lesa přinese čtyři větve, které vytvoří držák pro zhotovující se pochodeň. Jeden z koců větve nařízne asi do hloubky 10 možná 15 centimetrů. Do této škvýry střídavě přes sebe zasouvá větvičky stromů, už zmiňovanou kůru a smůlu. A tak to udělá čtyřikrát. Pochodně jsou na světě. Zbylí tři se nestačí divit Ponkayové zručnosti. Jejich indiánský přítel káždému z nich předá jednu pochodeň a každý si ji zapálí. Nevím, jak dlouho vydrží hořet, ale pokud chceme lovce stopovat, tak se bez pochodní neobejdeme, prohlašuje Ponkay. Ten se taky staví do čela jezdců a svůj pohled zabořuje do země a snaží se hledat stopy Delonových lidí. Mnoho jich už smazal vítr, ale tu a tam se vždy nějaká stopa objeví. Pochodně nejsou věčné a tak musí Ponkay pochodně znovu a znovu naplňovat novým dřevem a smůlou. Jeho usilovná práce má však své ovoce. Po několika mílích těžkého stopování Kylovi lidé v dáli spatří několik táborových ohňů a kromě toho, z místa, které objevili se ozívají i lidské hlasy. Našli jsme je! Zvolává radostně Louis. Teď to však teprve začíná, uklidňuje svoje lidi Kyle, který jako by ani neprožíval nějaké emoce. Jeho pohled v tváři je stále stejný. Nechce se nechat ničím vyvést z míry a tím svým přátelům dodává velké odhodlání. Tábor lovců odměn je od nich v tuto chvíli vzdálený takových 500 metrů. Je to zrovna místo, kde není příliš mnoho skal, je to taková rovinatější část kaňonu, kterých se tu nenachází mnoho. Kyle ale všechny šokuje a říká: Než však na ně zaútočíme, musíme se několik hodni prospat. Cože? Vytryskl ze sebe překvapeně Louis. Kyle na to reaguje těmito slovy: Zítra budeme v sedle..hmm ani nevím jak dlouho, takže bychom se měli pár hodin prospat. Jakmile začne svítat, zaútočíme... Je to sice riskantní, ale opravdu na pár hodin "skalní lidé" usínají. Zalezou do takové skalní rozsedliny a tam se několik hodni prospí.

Začíná svítat. Kyle postupně ostatní probudí a ještě jednou jim zopakuje co je nutno právě teď udělat. Každý z nich si překontroluje, zdali má nabitou pistoli a poté se velice opatrně vydávají k táboru Delonových lovců. Postupují velmi opatrně. Koně vedou za uzdu vedle sebe a jakmile jsou na dobrou vzdálenost od celého tábora, tak zastaví a více si obhlídnou situaci. Kyla jako první zajímá počet lovců odměn. Počítá jejich počet a přijde na číslo 21. Je jich už jen dvacet jedna, informuje ostatní. Musíme se ještě více přiblížit a poté to může začít, říká s velkým odhodláním Ponkay. A jak Ponkay řekl, tak se i stává. Čtveřice se k táboru přiblíží ještě o několik metrů. Před tím než se ztrhne palba, tak se Kyle ostatních ptá: Připraveni na nejhorší? Nikdo z nich mu sice slovem neodpoví, ale jejich pohledy mluví za vše. Jsou odhodláni vstoupit do "války." Kyle vytahuje svůj kolt. Jeho ukazovák spočine na kohoutku zbraně. Ozívá se výstřel a přestřelka začíná. "Skalní lidé" jsou schování za jedním velkým balvanem. Palba trvá několik minut a poté se Kylovi lidé dávají na předem domluvený ústup. Do karet jim hraje i to, že lovci odměn táboří poměrně na kraji kaňonu. Když Delon vidí, kdo na něj zaútočil, tak neváhá ani minutu. Kylův odhad byl skvělí. Delon opravdu nasedá na koně a své lidí vysokým tónem hlasu pobízí, aby se vydali za těmi, kdo je napadli. Jeho touha dostat lidi, kteří na něj zaútočili vítězí nad zdravím rozumem a zdivočele se i s ostatními vydává za Kylem a spol. První část plánu vyšla přímo skvěle.

O 6 DNÍ POZDĚJI
Kyle, Natálie, Ponkay a Louis jsou pronásledováni Delonem a jeho lidmi už téměř týden. Andrés Delon se svými lidmi nachází zhruba míli a půl za Kylem a jeho přáteli. V tomto momentě se "skalní lidé" vydávají velkou oklikou za lovce odměn. Za své koně zavěsí několik větví s listím, aby tak smazali stopy a loci tak nepřišli na jejich léčku. Po několika hodinách se "skalní lidé" dostávají za Delonovy lidi. Stává se tak při západu slunce, to znamená, že brzy nastane noc na kterou se budou muset loci odměn utábořit, aby načerpali nové síly do dalšího dne. Nicméně za Kylem a jeho lidmi se nevydalo všech dvacet jedna lovců jak napočítal Kyle. Šest jich zůstalo v kaňonu. Jejich cílem však nejsou zbylí "skalní lidé" ani "tam ti" ale něco jiného. Keitak! Nějakým způsobem ho lovci našli. Dostali se do jeho útrob a něco z něj odnesli.Když tato šestice lovců odměn vychází z Keitaku, tak čtyři z nich nesou jednu měděnou bednu, přípomínající rakev. Jsou na ní všemožné symboly a znaky. A s touhle bednou, kterou nakládají na jeden z jejich nezničených vozů opoušťí kaňon...

Nastává noc. Měsíc už dávno vystoupal vysoko na do černa zabarvené nebe a spolu s ním i tisíce hvězd. Lovci odměn se utábořili na takové vysuté pláni. Z jedné strany směřuje dolů velmi prudký sráz na jehož konci proudí řeka. Západně od tábora Delona je malý bukový hájek, který slouží jako primární úkryt pro "skalní lidi." Kyle i ostatní bedlivě pozoruje tábor. Vyčkávají na vhodný moment, kdy bude nejlepší zaútočt. Většina lovců odměn už spí, nic netušíc, že jim hrozí velké nebezpečí. Kyle se i v této chvíli obrací ke svým přátelům: Tady to teď musí skončit. Zasahuje do toho však Louis a říká: Zaleží to na každém z nás, stále můžeme couvnout. Kyle na to: Ne, nesmíme! Jak jsem řekl, tady to teď musí skončit. Ponkay dodává: Myslím, že by bylo na místě udělat tohle. Co máš na mysli, ptá se Kyle. Ponkay odpovídá a v hlouby duši se obává co na to řeknou ostatní: Vrátíme se buď všichni nebo nikdo. Našim přátelům jsme slíbili, že se vrátíme všichni. Nikdo z nás se do kaňonu sám nevrátí. I když to zní hrozivě, tak všichni souhlasí. Nikdo z nich by jistě nechtěl vysvětlovat, proč se nevracejí všichni. Jdemen na to, říká Kyle. Čtveřice vybíhá ze svého úkrytu. Kyle mezitím každému dal několik válečků s dynamitem, který je pro tuto situaci nesmírně důležitý. Nejprve se "skalní lidé" přesouvají na vyvíšené místo, kterým je taková menší skalka nedaleko tábora. Odtamtud budou na Delovni lidi vrhány válečky s dynamitem. Je však zcela jasné, že dynamit vše nevyřeší. Je to tady. První sirka je zapálena. Její oheň zapaluje knot od dynamitu. Tzv. běžící oheň je zažehnut a během několika mrknutí oka letí dynamit vzduchem a při jeho dopadu se ozívá životaberoucí výbuch. Tak se stane několikrát po sobě. Tábor lovců odměn je zahalen dýmem, hustým černým dýmem. Když dynamit "skalním lidem" dojde, tak sebíhají dolů ze skalky a každý z nich si nachází místo, kde je dobře krytý. Z dýmu vybíhají lovci odměn, kteří první útok přežili. Kyle a ostatní se snaží tito muže dorazit kolty a revolvery. S lovci odměn to vypadá hodně špatně. Kyle pobízí ostatní aby vběhli do samého srdce tábora a dorazili tak ostatní. V tom však Delon udělá neočekávanou věc. U jednoho z vozů stojí vedele sebe několik sudů se střelným prachem. Proti těm namíří svoji zbraň a bez mrknutí oka mačká spoušť. Sudy napěchované střelným prachem v mžiku vybuchnou, ozve se ohlušující rána, která je následována ohromnou explozí...

12. ČÁST: PONKAYŮV NÁPAD

28. října 2009 v 17:56 | Kyle |  BANDITI IV.
Předposlední část 4. řady je tady. Zrodí se v ní další zvrat, který popožene sled událostí, které budou mít zásadní vliv na celou nadcházející už závěrečnou pátou řadu...

Několik dní po nezdařilém útoku na tábor Lovců odměn Kyle přemýšlí, jak bude danou situaci řešit. Lovci byli sice oslabeni a několik se jim jich bodařilo zabít, ale ne tolik, aby se mohli vydat "skalní lidé" znou do boje. Kyle ale hluboko ve své duši ví, že lovci jsou největší hrozbou, která kdy jeho lidi potkala. Dokonce větší než "tam ti." Co má dělat? Jeho lidé v něm vidí naději, je to přece velký vůdce, ale i ti chybují. Kyle to ostatně už několikrát potvrdil... Myšlenky má svázané tímto problémem, protože jeho lidé od něj očekávají, že přijde s něčím, s čím jim vyrazí dech. Ale i Kyle je v této situaci bezbranný. Nechce riskovat další životy svých přátel a neustále před svýma očima vidí umírajícího Alvára, který jako by ho varoval před dalším vpádem. Je jisté, že Kyle na všechno nestačí a ač nerad, musí se s tím nějak poprat. Svolává proto nějvlivnější lidi z tábora do saloonu a spolu s nimi i Johnatana s Gasketem, kteří v táboře na Akamen aka stále setrvávají. Kyle se staví před svoje lidi a začne se jim zmiňovat o tom, nad čím už několik dní bedlivě přemýšlí: Všichni co jste tu víte, co se děje. Někde tam v dáli v kaňonu jsou lidé, kteří pro nás, ale i pro Johnatana a jeho lidi představují obrovské nebezpečí. I když jsme na ně zaútočili společně, nedokázali jsme odolat jejich přesile a lepším zbraním. Teď jsou však oslabeni, zvolává z hloučku lidí Paul. Ano, to je sice pravda. Ale stačí to na to, abychom je už dokázali definitivně porazit? Argumentuje na Paulova slova Kyle. Proto se vás ptám, co uděláme? Johnatan vyřkne ze svých úst: Chápu tvoji obavu z dalšího útoku na Delona, ale jiná možnost přece není. Hned poté co Johnatan dořekne tuto větu promluví Ponkay a řekne něco, co by nikdo nečekal: Měli bychom odjet!!! Cože???, ozve se několikanásobně z davu "skalních lidí." Ponkay dále rozvíjí svoji myšlenku: Nemyslím všechny, ale jen ty, po kterých jde Delon. O nikoho dalšího z vás mu nejde, tak nevím, proč bychom vás do toho měli tahat taky. Jde tu přece jen o Kyla, Natálii, Johnatana a mě. Jak si to sakra představuješ?, ptá se zaražený Frank. Lidi, které jsem jmenoval z kaňonu odjedou. Než ho však opustí, tak na sebe navážou pozornost lovců odměn, kteří se je vydají sledovat, aby je chytli a dostali za ně odměnu. Za hranicemi kaňonu se to bude řešit snadněji. Může to trvat několik dní, možná týdnů nebo měsíců než bychom se zase vrátili ale myslím si, že tato možnost zahrnuje nejmíň nebezpečí pro nevinné lidi. Ponkay má pravdu, příklání se k jeho názoru Kyle. Ty to opravdu chceš udělat Kyle? Ptá se nepochopitelně Frank. Nelíbí se mi to o nic víc než tobě Franku, ale nemůžu už dál riskovat, zamýšlí se Kyle. Otázkou však je, zdali jsou všichni jmenovaní ochotni opustit kaňon, dodáva Kyle. Tak se na jejich názory zeptáme, říká Frank. Kyle se obrátí na zbylé, jejichž jména byla vyslovena a pokládá jim jasnou otázku: Jste pro? Udělal jsi pro mě strašně moc Kyle a tvoji lidé taky, proto myslím, že není z mé strany loajální abych je svojí přítomností ohrozila, praví rozumně Natálie. Jsem pro, abychom odjeli. Tebe se ani nemusím ptat, že Ponakyi? Ty jsi to celé vymyslel, pokračuje Kyle. Pokud půjdeš, jdu s tebou, odpovídá Ponkay. A ty Johnatane? Ten na to: Já ale nepojedu! Jsi si jistý? Ptá se Kyle. Johnatan dodává: Omlouvám se, ale už jen to, že jsem byl ochoten se svámi spojit moji důvěru u mých lidí zkoplo na zem. Nemůžu teď svámi jen tak odjet, to nejde, kroutí hlavou vůdce lidí z východu. Taky nechci ohrozit svoje lidi, ale myslím, že bude lepší když zůstanu. Pokud se rozhodnete odjet, tak ti můžu slíbit, že na tvoje lidi nezaútočím. Pokud by se snad něco stalo, tak bych kaňon opustil a vydal bych se tě hledat, kdyby to bylo potřeba, ale prozatím ti odpovídám, že nepojedu. Kyle kývne hlavou a říká: Dobrá, nemůžeme ti to zazlívat, jsi v podstatě stále vůdce "tam těch." Do jejich rozhovoru se ale vpouští Louis a říká: Pokud má být naprosto vyloučeno riziko, že Delon v kaňonu nezůstane, tak s vámi musím jet i já! Proboha proč? Ptá se Frank. Delon mě vyděl jak jsem zabil jednoho jejich muže. Podle jeho výrazu v očích to musel být jeho hodně dobrý přítel. Než jsem mu unikl, tak na mě volal, že si mě najde a to je důvod proč musím odjet taky, říká Louis. Pokud jsi ochoten jet s námi, tak není co řešit. I ty máš důvod proč odjet, povídá Kyle. A jak na sebe upozorníte ty lovce, aby se za vámi vydali? Ptá se Lorenzo. Kyle se k němu obrací a odpovídá: To bude to nejtěžší. Musíme se vydat ke Dvěma prstům Manytoua, postupovat po stopách, která tam při svém ústupu zanechali lovci a jakmile je budeme mít před sebou, tak na ně párkrát vystřelíme a oni nás doufám začnou sledovat. A kdy vyrazíte?, ptá se Frank. Kyle na to: Pokud se chceme co nejdříve vrátit, tak by bylo nejlepší už dnes večer!

Saloon se vyprázdnil. Čtveřice, která za několik hodin kaňon opustí se stáhla do ústraní. Jen Kyle ještě dojednává poslední věci, které zahrnují jejich odjezd. Kylovy kroky vedou k Frankově farmě. Frank tam stojí vztekle na verandě a něco opravuje na okením rámu. Kyle vstupuje po schodišti na verandu. Prkna jemně vrznou a to přinutí Franka se otočit. Ááá, co potřebuješ Kyle? Ptá se Frank. Kyle se postaví bezprostředně před Franka a říká: Až odjedu, tak tu musí být někdo, kdo "skalní lidi" povede místo mě. O tom nemluv Kyle, vy se přece co nejdřív vrátíte, říká Frank. Kyle na to: Nikdy nevíš, co se může přihodit. I já jsem jen člověk a za hranicemi kaňonu na nás čeká velké nebezpečí. Proto chci, aby jsi se stal po mém odjezdu vůdce ty. Máš u lidí důvěru, respekt a oni si tě nesmírně váží. Kéž se tvoje slova nevyplní, přeje si Frank. Poté si Kyle s Frankem potřesou rukou a Kyle během odchodu říká: Jdu si zabalit věci a pomalu vyrazíme než slunce zapadne. A co Johnatan? Ptá se ještě nahonem Frank. Kyle na to: Neměj starost, o něj se taky postarám. A jak Kyle řekl. Jeho další kroky směřují k chatě ve které přebývá Johnatan a jeho rudý přítel Gasket. Kyle vstupuje dovnitř a tam vidí, že si Johnatan s Gasketem také balí věci. Už se chystáte odjet zpět na východ? Ptá se. Ano, po vašem odjezdu tu už nebudem potřební. Víc už vám opravdu pomoct nemůžeme, říká Johnatan. Kyle na to: I když to všechno nevyšlo podle našich představ, tak ti za vaši pomoc děkuju. A ty Gaskete, pozoruhodnějšího člověka jsem nikdy před tím nepotkal. Poté si i s Johnatanem a Gasketem Kyle potřese pravicí. Doprovodí je ke koním a Johnatan se s Gasketem můžou vydat na druhou stranu kaňonu. Johnatan nasedá na koně a říká Kylovi: Stejně je to moje vina. To já jsem z nás udělal nepřátele. Snad mi to někdy odpustíš. Kyle na to: Taky doufám, ale jsme rád, že i nepřátele si můžou prokázat úctu. Johnatan s Gasketem práskají opratěmi a vyrážejí na východ. Zbývá několik posledních minut do odjezdu Kyla, Ponkaye, Louise a Natálie. Ti mají sraz na Frankově farmě a odtamtud se chystají odjet. Kyle stojí před svojí chatou a se zavřenýma očima se zhluboka nadechuje a ještě na poslední chvíli nasává atmosféru kaňonu. Na půl cestě k Frankovi se střetává s Natálií. Ta mu říká: Víš co je ironií. Po několik let jsem se chtěla z kaňonu dostat a když z něj konečně odjíždím, tak ho opouštím z vědomím, že se chci vratit. Kyle na to: To máš pravdu... Natálie ještě Kyla informuje o tom co bude dál s Cary, když odjíždí: Přenechala jsem ji Samovi, u něj se bude mít dobře. Kyle přikyvuje, poněvadž ví, že Sam je dobrý člvoěk...
Do jejich odjezdu zbývají už jen desítky sekund. Celý tábor jde svoji čtveřici vyprovodit a popřát jim mnoho štěstí. Všichni se obímají, ale čas je neúprosný. Za pozoruhodného západu slunce čtveřice "skalních lidí" kaňon opouští...

11. ČÁST: NEVYSVĚTLITELNÉ...

26. října 2009 v 15:52 | Kyle |  BANDITI IV.
Čtvrtá řada se už pomalu chýlí ke konci. Stále je však mnoho nezodpovězených otázek na spletité klubko záhad. Jedna z nich bude v této epizodě z velké části objasněna...


Po nezdařílém útoku na Lovce odměn U Dvou prstů Manytoua nastalo, co nikdo nechtěl aby se stalo. Ztráty byly na všech třech stranách. Ztráty na životech utrpěli nejen Delonovi lidé, ale také Kylovi a Johnatanovi. Největší z nich je smrt Alvára. Muže, který v kaňonu prožil mnoho let a ve kterém nalezl svůj druhý domov poté, co nad ním zanevřel zákon. Kolem Alvárova těla se schromáždilo mnoho lidí. Je ticho a nikdo neví, co v takovou chvíli říct. Cary sedí bezprostředně u Alvárova bezvládného těla a se smutnýma očima ho sem tam olízne po tváři. Kylovi lidé smekají z hlav dolů klobouky, aby tím tak vzdali úctu Alvárovi. Překvapivě to samé dělají i lidé, kterým velí Johnatan. Kyle byl mezi těmi, co smekl klobouk jako první a taky jako jeden z prvních promlouvá: Musíme se vrátit, tady nic nezmůžeme. Naložme jeho tělo na koně a vraťme se rychle do tábora, než se lovci vrátí. K tělu Alvára se rozejde mnoho mužů a takový malý hlouček ho zvedá ze země a pokládá na jeho koně, který stojí opodál.

Když se "skalní lidé" a "tam ti" vrátili na Akamen aka, tak museli všem, kteří se nezůčastnili velké přestřelky oznámit, jaké jsou ztráty na životech. Všechna úmrtí každého zarmoutila, ale ta Alvárova byla nejstrašnější a zasáhla naprosto každého. Bohužel se tak stalo. Bylo jasné, že se Alváro musí pohřbít. Otázkou ale bylo, zdali ho pochovat u jeho chaty nebo nedaleko tábora Akamen aka, kde byl položen do země Roy Corso. V saloonu se kvůli Alvárovu pohřebu shlukují lidé a začíná se diskutovat, které místo bude pro jeho věčný odpočinek nejvhodnější. Lorezno prohlašuje: Většinu života strávil v chatě pár mil od našeho tábora, takže bude asi nejlepší, když to bude tam. Kyle na to: To mě taky jako první napadlo, ale je tu ještě jedna další věc. I když žil celé ty roky tam, tak padl za nás. Rozhodl se k nám přidat. Pomáhal nám, jak jen mohl a proto myslím, že by to pro něj byla čest, kdyby byl pohřben zde. Gasket, který je v saloonu také Kylovu návrhu přikyvuje a po těchto slovech mění názor i Lorezno, který původně plánoval pohřeb jinak. Černou práci - výrobu rakví pro mrtvé si vzal na starost Lorezno, Paul a Gasket. Jakmile budou všechny dřevěné truhlice hotové, tak za táborem začne pohřeb, během kterého budou pohřebeni i ostatní mrtví z řad "skalních lidí." Padlí od Johnatana odvezli zbylí muži a Cris Brown zpět do tábora na východně a v táboře na Akamen aka zůstal pouze Gasket a Johnatan. Výroba rakví zabírá téměř celý den, ale vše se podaří stihnout do podvečera. Těla jsou uložena v těch nejlepších šatech do rakví a ty jsou poté přeneseny na nedalekou louku, ze které vystupuje kříž s nápisem Roy Corso. Všichni lidé z tábora směřují k této louce. Stavějí se do takového zástupu, jen Johnatan a Gasket stojí o několik metrů opodál, protože uznali za vhodné, že by nebylo loajální být v ústředí obřadu. Rozhodlo se, že Alváro bude vložen do země jako poslední. Obřad začíná tím, že je vždy přečteno jméno zesnulého a poté je o něm řečeno několik slov. Poté je rakev spuštěna do země Samem, Johnem, Paulem a Lorenzem. Poslední jmenovaný ještě do země zatluče kříž s příslušným jménem. Do země je spuštěno celkem devět rakví a po té následuje ta Alvárova. Ta je postavena vedle vyhloubené díry a Kyle začíná pronášet svůj proslov: Posledním, kdo nás opustil je Alváro Dickins. Muž, který našel v kaňonu svůj nový domov poté, co ztratil svůj první. Po dobu devíti let tu přežíval jen se svojí psí společnicí Cary. Když jsme na něj narazili, tak nás považoval za nepřátele. Avšak umřel s vědomím, že jsme jeho přátelé. Odpočívej v pokoji...Alváro... Nastává minuta ticha, během které se všichni přítomní vduchu pomodlili za padlé duše a jakmile šedesátisekudnový interval skončil, tak se louka začala vyprazdňovat. Na louce zůstal jen Lorezno s Paulem, kteří ještě dosypávali hroby a zatloukali kříže. Během cesty do tábora se za Kylem zastaví Natálie a říká: Co bude s tím psem? Kyle na to: Nic, budeme se o ni starat. Kary nesmíme opustit. Já bych si ji vzala na starost. Stejně tu ještě nemám mnoho přátel, říká Natálie. Kylovi se tento nápad zamlouvá: Nejsem proti, vem si k sobě do chaty nějaké deky, ať neleží Cary na tvrdé zemi z prken, nějaké žrádlo a odřezky z masa si obstarej u Briana.
Pár hodin po pohřbu vede Kyle řeč s Johnatanem a Gasketem. Johnatan si myslí, že se bude mluvit o nezdařilém útoku na Delonovi lidi ale Kyla zajímá něco jiného. Kyle se začíná zmiňovat o tom co ho zajímá: O dalším našem postupu se teď bavit nebudeme. Na to máme fůru času. Mě by zajímala jinačí věc. Johnatan pokrčí obočí a poměrně zvýdavým tónem praví: Která? Myslím, žes ji nazval "Oblíbenec kaňonu.", odpovídá s odhodláním jemu vlastním Kyle. Gasket s Johnatanem se na sebe podívají a Kyle s ledovým klidem čeká na odpověď. Johnatan je zaskočen, ale Gasket si myslí, že není důvod dále o tom mlčet. Chvíli něco s Johnatanem potichu prodiskutovává a poté říká: Dobrá, prozradím ti moje tajmeství, ale věř, že tohle jsi ještě nikdy neviděl! Gasket, Johnatan a Kyle se přesunují do saloonu do horního patra, kde vstupují do jednoho z pokojů. Gasket zůstává stát, Johnatan se posadí na židli a Kyle si nohu opře o stůl. Gasket začíná vyprávět: Moje výjmečnost pochází z mého dětství. Hned po mém narození jsem měl velké zdravotní komplikace a po 7 letech mi bylo zjištěno, že přesně odpovídají těm problémům, které ve východní části kaňonu mají koně, jako doposud jediný... Zašlo to až tak daleko, že mi krev tekla z očí. To už bylo velmi špatné. Dostal jsem vysokou horečku, hrozivě jsem onemocněl. Žádné léky ani bylinky nezabírali a tak se rada starších rozhodla pro doposud nevysvětlitelnou věc. Podstoupil jsem starobilý indiánský rituál během, kterého mi byla do krevního objehu pichnuta ampulka s výtažkem rostiliny, která tu už nyní neroste. Rituál trval několik desítek minut a obsahoval velkou řádků různých obřadních modliteb, zaklínání a vymítání nemoci. A po jeho skončení se ze mě stal naprosto někdo jiný. Nemoc se do několika dní ztratila a já byl zdravý jako ostatní děti v osadě. Avšak rituál měl i vedlejší účinek. Po jeho skončení jsem se nikdy pořádně nezranil. Když jsme dospěl a začal se zůčastňovat různých honů bizonů a někdy i přestřelek, tak vyšlo najevo,že... Že??? opakuje netrpělivě Kyle. Gasket na to: Teď se podrš. Na území kaňonu nemůžu být zabit!!! Kylovi padá čelist snad až k ramenům. Trošku ironicky se zasměje a říká: To přece není možný? Johnatan vstává a říká: To jsem si také původně myslel, ale tady jsi v Kaňonu duchů a těžko uvěřit, tato věc je skutečná. Kyle na to: Můžeš mi to dokázat? Gasket na to: Samozřejmě. Dá znamení Johnatanovi a ten vytahuje svůj revolver. Natahuje kohoutek a mačká spoušť přičemž míří na Gasketa. Puška se však zasekává. Kyle je ohromen. Johnatan poté otvírá okno a střílí z něj do stromu - puška už se nezasekává a plynule pálí jednu kulku za druhou. Poté Johnatan namíří opět na Gasketa a všechno se opakuje. Kyle vytahuje také zbraň a zamíří s ní na Gasketa. Do ruky však dostává takovou křeč, že neudrží zbraň a ta padne na zem. Kyle se obrací na Johnatana a říká: Nevysvětlitelné... Tak to tu ještě nebylo. Gasket ale dodává: Je tu však jeden háček. Mimo kaňon, jsem oslaben. Jednou jsem mimo hranice kaňonu málem zahynul... Gasket chytá Kyla za rameno a říká: Rád bych aby sis to nechal zatím jen pro sebe, nechci u vás v táboře vyvolat nějaké pozdvižení. Kyle na to s vykulenýma očima říká: To se můžeš spolehnout, tomuhle by snad ani nikdo nevěřil. To musí člověk vidět na vlastní oči...

10. ČÁST: LOVCI ODMĚN (SČ)

23. října 2009 v 14:20 | Kyle |  BANDITI IV.
V pořadí 2. SČ epizoda z této řady je tady. Nese název samotné řady a právě v ní se dozvíte, co v minulosti spojovalo Johnatana s Delonem a proč se z nich stali nepřátelé...
Tito lidé jsou větším nebezbečím, než kdokoli čekal. Se svým odhodláním a touho docílit svého jsou ochotni udělat cokoli. Vesměs jsou to lidé jejichž svědomí se rovná bodu mrazu. Muži pracující pro Andrése Delona neznají slitování a ve vidině peněz či slávy konají činy nejhrůznějších představ. K těmto lidem kdysi patřil i Johnatan Cantvell, ale jak je vidět, rohodl se s Delonem rozejít a vydat se vlastní cestou. Co ho tak přimělo se dozvíte právě teď, v následujících řádcích.


PŘED 34 LETY
Dodge City - V tomto městě se nachází pomyslné centrum všech lovců odměn. V této době je největším kápem Delon avšak nevelí svým mužům sám. Dalším do dvojice, která organizuje celou skupinu je Johnatan Cantvell. Delon a Johnatan měli každý své lidi. Neměli se zrovna v lásce, ale rozdl se také nechtěli protože věděli, že samotní by nebyli, tak vyhlášení po celém západě a hlavně by se nemohli účastnit většiny akcí, které mnohdy vyžadovali hodně mužů, kteří byli ochotni den co den nasazovat svůj život. Jednoho podzimního večera přizval k sobě do pokoje Delon Johnatana, aby mu pověděl něco, co už mnoho let v sobě držel. Johnatan vstoupí do pokoje a Delon se rozpovídá: Po celých 5 let co spolu spolupracujeme jsem nenašel to, co jsem odjakživa chtěl najít. Johnatan pokrčí nechápavě obočím a reaguje na to: Nerozumím Andrési? Vždyť máš téměř vše, dodává. Delon je však jiného názoru: To se může zdát leckomu, ale jedna věc mě stále trápí. A co to to je, ptá se zvědavý Johnatan a přitom se opře o stěnu. Delon na to: Před několika lety jsem potkal jistého muže, jménu si teď nemůžu vybavit, ale to není podstatné. Byl to člověk, který se snažil najít místo, které chci najít i já. V té době mi o to nešlo, ale poté jsem si uvědomil, jaké by nám to dalo nové možnosti. Delon poté přistupuje k věci a říká: Jedná se o jistý kaňon, někde v Novém Mexiku. Ten muž mi říkal, že je to místo, na kterém zažil věci o kterých nikdy před tím ani neuvažoval. Stalo se tam prý mnoho záhadných věcí a celý kaňon je zahelen v roušce nevysvětlitelných tajemství. A ty tomu muži, který ti o tom pověděl věříš? Ptá se s malým posměchem na tváři Johnatan. Také se mi to zdálo divné, zprvu potvrzuje Johnatanova slova Delon. Ale až do včerejška. Co se stalo? Ptá se zvídavě Johnatan. Delon na to: Před týdnem do města dorazil cizinec, indián. Spatřil jsem ho, když jsem byl na trhu. Lidé z jeho návštěvy nebyli příliš nadšení a o to víc se moje pozornost na něj soustředila. Po několika zmatených krocích, které udělal si to namířil přímo k mému domu. Vystoupal po schodech a zabušil na dveře. Všeho jsem nechal a vydal se za ním, protože mi bylo jasné, že mě shání. Přistoupil jsem k němu a položil otázku: Potřebujete něco? Indián na to odpověděl takto: Hledám jistého Andrése Delona? Trošku jsem se pousmál a řekl: Já jsem Delon. Poté jsem se s indiánem přesunul do své pracovny, kde započal náš rozhovor. Když jsem se indiána zeptal co po mě a mých lidech chce, tak chvíli mlčel. Nicméně, zřejmě sem přijel zdaleka a tak nechtěl aby jeho cesta přišla vniveč a tak přece jen promluvil: Vím kdo jste pane Delone a vy asi nevíte kdo jsem já. Jmenuju se Gasket a hledám vaši pomoc. Pomoc? ode mě zeptal jsem se. Gasket pokračoval: Patřím k jistému kmeni Jů Tů, který žije v Novém Mexiku. Naše osada se nachází v jednom kaňonu, avšak náš kmen není jednotný. Jednotný? Zeptal jsem se už po několikáté s údivem. Ano, mnoho našich válečníků se dalo na cestu zločinu, loupeží a stávají se z nich bezcitní rudoši. Pokud by to tak šlo dál, tak by mohla v Novém Mexiku vypukonout nová válka bílých s indiány. Považuju za svou osobní povinnost zabránít tomuto nechtěnému osudu, který by znamenal zánik celého našeho kmene a proto vás žádám, vyražte se svými lidmi do kaňonu a zabijte ty indiány, kteří jsou špatní. Já a lidé co drží na mé straně budeme pryč, takže nemůže dojít k omylu. Zeptal jsem se ho: A co z toho budu mít? Zaplatím vám zlatem! Říkl odhodlaný Gasket. Co jeden padlý pojovník to jedno kilo zlata, to je cena za moji prosbu. Byl jsem ohromen z toho co mi ten indián řekl. A kde přesně leží ten váš kaňon? zeptal jsem se. Gasket na to: Je to Kaňon Duchů a leží.... Kaňon duchů? Vyhrkl jsem ze sebe. To je to zvláštní a výjmečné místo? ptal jsem se dál. Gasket na to: Několik lidí to o něm tvrdí, nevím ale jaká je skutečnost. Gasketova slova mě neskutečným způsobem potěšila a tak jsem slíbil, že se s muži připravíme a vyrazíme tam. Zítra ráno mi má přivést malou zálohu s mapou do kaňonu a poté vyrazíme. Johnatan na to: Tak to je skvělé. Jenom jsem v plánu tohoto Gasketa udělal, takovou malou změnu, škodolibě se zatvářil Delon. Oč sakra jde? Zeptal se Johnatan. Delon na to: Gasket po nás přece chce abychom zabili jen ty "špatné" indiány. Postřílíme je všechny! Vyslovuje tuto smrtonostnou větu Delon. Johnatana to naprosto rozhořčí. Ty jsi se snad zbláznil! Apaluje na to. Delon namítá: Pokud je pozabíjíme všechny, tak bude kaňon jenom náš, nemuseli bychom se s nikým o něj dělit, vůbec ne už s nějakými rudochy! Ty jsi opravdový šílenec! Nejsem nějaký zastánce idniánů, ale tohle co mi tady říkáš je otřesné! Prohlašuje na Delonovu adresu Johnatan. Delon na to: Je to nezbytné abychom se tam dostali! A to tě nenapadlo, že bychom mohli soužít s těmi Jů Tujci? Delon na to: Pokud se tam dostaneme, tak se o to místo nebudu s nikým dělit, indáni budou muset být objetováni. Johnatan na to: Promluvíme si o tom ráno z čistou hlavou, dnes na to už nemám žaludek. Johnatan chytá za kliku a pokoj se chystá opustit. Delon ho však ještě jednou přeruší a říká: Už jsem si vzpoměl na toho muže, který se mi jako první zmínil o kaňonu, byl to někdo jménem Harvey! Poté Johnatan odchází. Jeho dům se nachází přímo naproti Delona. Když Johnatan vstoupí,tak přistoupí k oknu a chvíli se dívá ven. Vidí Delona jak někam s domu vychází. V hlavě mu probleskne myšlenka, že ty indiány nemůže nechat jen tak zabít. Rozhodne se ze své lékárničky vzít několik prášků na spaní. Vychází ze svého příbytku a přízemním oknem se vpližuje do Delonova domu. Vchází do jeho ložnice, kde na nočním stolku stojí sklenice s vodou. Do té nasype pár prášků aby si Delon ráno přispal. Johnatanovi jde o to, že chce zastihnout Gasketa se zálohou a mapou a varovat ho. Chce mu nabídnout pomoc a se svými lidmi pozabíjet loupežné idniány z kmene Jů Tů a ty dobré nechat žít.

Nastává ráno druhého dne. Johnatan netrpělivě prochází ulice Dodge City, aby zastihl Gasketa jako první. Den se už pomalu chílí k poledni a Gasket stále nikde. Johnatan se bojí, že prášky, které nasypal Delonovi do pití už nebudou stačit, avšak náhle spatří v dáli jezdce. Zvířený prach to celé podtrhuje. Johnatan nasedá na koně a jede Gasketovi naproti. Tam mu zdělí co se chystá Delon se svojí bandou podniknout. Nabídne mu svoji pomoc, ale pod podmínkou, že tam budou moci jeho lidé zůstat. Gasket si Johnatanové nabídky váží a přijímáji. Johnatan se s ním domluví, že dorazí do Kaňonu za pár dní, protože se svými lidmi vyrazí jiným směrem aby zmátl stopy a Delon se tak nikdy nedozvěděl kde Kaňon Duchů leží. Jakmile mu dá Gasket mapu, tak spacifikuje všechny svoje lidi a spolu s nimi se ještě ten den vydává opačným směrem než leží kaňon. Má v plánu udělat takový velký oblouk a poté zamířít do kaňonu. A to je právě důvod, proč po Johnatanovi, tak strašně jde Delon. Johnatan se rozhodl zachránit indiány a tím Delonovi překazil jeho sen dostat se do Kaňonu Duchů....

ALVÁRO DICKINS

21. října 2009 v 19:38 | Kyle |  POSTAVY
Článek tohoto typu se tu objevil už několikrát. Jedná se o doplnění rubriky o postavách z Banditů. Dnes je tento článek výjimečný tím, že postava, o které se v něm mluví, svůj osud v ději naplnila. To se ještě nikdy před tím nestalo. Ti co si přečetli 9. část 4. Řady vědí, že děj opustil Alváro Dickins…

Alváro se narodil v Mason City a společně se svým bratrem Charelsem Dickinsem vyrustal na statku svého otce Jeremiho. Po městě byl proslulý tím, že byl velký dobrodruh a rád vyhledával napětí s dobrodružstvím spojenou. Ta ho nakonec dovedla až do Kaňonu Duchů. Jednou dne se z čista jasna rozhodl své rodné město a svoji rodinu opustit a vydat se na cestu po západě. Kroky jeho koně ho zavedli až do Roswellu, kde byl následně obviněn z krádeže jeho koní, kterou na něj hodil jeho bývalý nepřítel (viz. kapitola o Alvárovi v 2. Řadě ZDE). Před zákonem se skryl v kaňonu a následně tam našel svůj nový domov. Jelikož byl dobrodruh, tak si na život mimo civilizaci rychle zvyknul. Po několika měsících samoty se k němu zatoulalo štěně, které se stalo jeho věrným společníkem. Fenku pojmenoval Cary. Po několika měsících narazil na první příznaky, že v kaňonu není sám. Jednou se dokonce osobně setkal i s Natálií. Po devíti letech strávených v kaňonu jeho chatu v západní části kaňonu objeví náhodně Cort. Alváro ho považuje za nepřítele, patřícího k "tam těm", ale nakonec se dovídá, že Cort patří k jistým "skalním lidem" a stává se jejich přítelem


Jak se jeho osud naplnil? - označ část stránky pod tímto nadpisem

Alváro se zúčastnil velkého ozbrojeného střetu s Delonem a jeho lidmi u Dvou prstů Manytoua, kde zahynul, když vlastním tělem bránil svoji fenku Cary…

9. ČÁST: KRVAVÉ PRSTY MANYTOUOVY

20. října 2009 v 13:11 | Kyle |  BANDITI IV.
Slíbený nejvíc akční díl dosavadních Banditů je tady. Jeho psaní mi šlo pěkně od ruky, ale jeho konec je velmi smutný...až dočtete poslední řádku, tak pochopíte proč...

Celkem 37 jezdců se vydává ke Dvou prstům Manytoua, u kterých táboří lovci odměn. Nikdo neví přesně kolik jich je, ale jedno je jasné - jsou v přesile. Kyle se v hloubi duši modlí za to, aby se všechno povedlo a nikdo nezemřel. Avšak tentokrát to vypadá, že se to bez mrtvých neobejde. Pomoct se rozhodl i Alváro, který je mezi Kylovými lidmi. Dva prsty Manytoua se nacházejí ve východní části kaňonu a tak tam cesta trvá poměrně dlouho. Tak velké množství jezdů by vzbudilo u lovců odměn velkou pozornost a tak se během jízdy Kyle, Johnatan a Lorenzo domluvili, že většina lidí počká opodál a jen několik z nich bude vrhat dynamity na tábor lovců odměn. Jakmile nastane chaos, tak vtrhnou do tábora i ostatní aby zbytek Delonových lidí postříleli. Kyle přijíždí k Johnatanovi s otázkou, která bude muset být, také vyřešena: A co až bude po všem, pokud se nám to podaří? Co bude s našimi lidmi? Johnatan na to: To, že si právě teď prokazujeme laskavost v tom smyslu, že jdeme společně proti společnému nepříteli nevím jestli vyřeší naše problémy z nedávné doby. Na to se můžeme zaměřit potom, teď je na řadě Delon a jeho lidé, kteří musí být zastaveni. Průsmyk, který dělí kaňon na východní a západní část je už za zády Kylových a Johnatanových lidí. Zbývá už pouze několik mil a budou na místě na kterém se chystají rozpoutat peklo. Sluneční svit už slábne, nastává bezvětří a na krajinu se snáží šero. Skupina mnoha jezdců míří ke Dvou prstům Manytoua ze strany odkud Frank s ostatními pozoroval tábora. Je to vyvíšené místo a na celý tábor jde dobře vidět. Sice se stmívá ale ještě není naprostá tma a v dáli už jsou zřetelně vidět obrysi velkých skal nazvývaných Dva prsty Manytoua. V této době přijíždí Kyle za Johnem a poprvé s ním od jeho příjezdu promluví: Nechápu proč jsi tehdy, když Roy zemřel odešel, ale vím proč jsi se vrátil. Nicméně, před tím jsi byl můj nejlepší přítel, teď jsi jen ten, kdo se rozhodl vrátit. Ale abych ti jen nekřivdil, tak ti můžu říct, že jsem rád, že jsi se vrátil a dlužím ti omluvu. Kdybych tě poslechl, tak bych nikdy se svými lidmi nevpadl do toho zajetí. John je Kylovými slovy nadmíru potěšen ale i on pochopitlně cítí, že i on Kylovi něco dluží: Na tvém místě bych ti taky nevěřil, udělal jsem chybu, ale i když jsem věděl, že je po všem, že jsem zradil, tak něco mě stále táhlo se do kaňonu vrátit. Podivná síla mě nedala spát a stále mě hnala sem. To, že jdeš s námi proti těm lovcům dokazuje, že lituješ toho cos udělal, přiznává Kyle. Jsme rád, že jsi zpět mezi námi, dodává a poté si s Johnem potřese rukou. Z popředí jezdců se ozve strůjce první fáze plánu Lorenzo: Myslím, že je načase se oddělit od ostatních a vydat se na támhle tu skálu, ze které vrhneme ty dynamity. Kyle na to: Dobrá. Pět lidí půjde házet dynamity, ostatní zůstanou tady. Jakmile bude po výbuchách, tak sem dorazí Lorenzo a dá vám signál, že můžeme zaútočit. Na skálu se vydává Kyle, Johnatan, Lorenzo, Cort a Ponkay. Opatrně vystupují nahoru aby na sebe příliš neupozorňovali a ze všeho nejdřív se porozhlížejí po celém táboře. Je v něm docela rušno. Kyle se podívá na Lorenza a kývnutím hlavy mu dává znamení, že může začít zapalovat nálože dynamitu. Lorenzo škrtá sirkou a každému zapálí knot. Oheň na zápalné šňůře začíná syčet a poté jsou rozbušky metány na tábor lovců odměn, který tvoří kruhová formace vozů. První výbuchy se začínají ozívat a rozléhat po celém kaňou. Lorenzo stupňuje rychlost zapalování náloží a další a další válečky dynamitu padají k vozům Delonových lidí. Výbuch střídá výbuch a tábor lovců odměn se zahaluje do černého dýmu. Hluk ustává a Kyle dává Lorenzovi signál, aby přijel pro ostatní. Než však ale seběhne dolů, tak k jeho přátelům doběhne někdo jiný. Je to Cary, Alvárův pes, který zřejmě utekl z tábora na Akamen aka a vystopoval svého pána. Alváro Cary chytá do náručí a říká jí: Co tady sakra děláš...? Lorenzo dává signál ostatním k výpadu. Alváro neví co má dělat, nechce dopustit aby se Cary něco stalo a tak si vytahuje pásek z kalhot a Cary přivazuje k jednomu ze stromů. Tady se jí snad nic nestane, říká si Alváro vduchu a poté se vydává za svými přáteli, aby je podpořil v boji. Johnatanovi i Kylovi lidé obkličují lovce odměn a z kruhové formace se ozívá několik zoufalých výkřiků, ale nějaký velký odpor se nekoná. Pak se však stane něco co nikdo nečekal. Přímo do zad jim vpadne několik lovců odměn, kteří právě dojeli z průzku. S tímto nikdo nepočítal. Lovci odměn na nic nečekají a okamžitě tasí zbraně a zahajují palbu. Skupina Kylových a Cantvellových lidí sedí na koních jako opařená a až po chvilce se rozjíždí na všechny strany. Z vélkého sloupcovitého dýmu, které vznikl po výbuchách Lorenzových dynamitů začíná vystupovat několik lovců odměn a jeden z nich má i obávaný kulomet s klikou. "Skalní lidé" a "tam ti" se začínají krýt, seskakují z koní a strhává se velká přestřelka. Kyle sdružuje své lidi v jedné skalní úžlabině, ve které se dá dobře krýt před vypálenými kulkami. Johnatan se svými lidmi je stále v okolí kruhové formace z vozů a je přímo na ráně. "Skalní lidé" začínájí s hromadnou palbou aby kryli Johnatanovi lidi, kteří se pokouší dostat do oné úžlabiny. Jediný Gasket nemá příliš na spěch a s velkou chutí pálí do lovců odměn jednu kulku za druhou a přitom pomalu odstupuje. Až mu dojdou náboje, tak teprve teď zrychluje a prchá do úkrytu. Delonovi lidé jsou schovají za několika vozy a tři jeho muži začínají upevňovat kulomet. Jeden z Delonových lidí zapaluje dynamit a chystá se ho hodit do úžlabiny aby z ní vyhnal svoje protivníky. Ti by pak vyběhli přímo na mušku kulometu a to by bylo velmi zlé. Bohužel se tak stává. Dynamit je vržen tímto směrem a tak nezbývá "skalním" a Johnatanovým lidem svůj úkryt opustit a vběhnout přímo do palby kulometu. Z úžlabiny se ozve výbuch, ale to už v ní nejsou skalní lidé ani "tam ti." Všichni vyběhli ven a snaží se skrýt jinde. Několik z nich zasáhne kulomet. Lorenzo vytahuje ze své brašny další dynamit, zapalujeho a vrhá ho na lovce odměn. Míří na kulomet, který tvoří největší nebezpečí. Naštěstí se Lorenzo trefí a výbuch zbraň odrovná. Kylovi lidé zahajují mohutnou palbu, kterou podpořují i lidé Johnatana. Několik lovců odměn je zastřeleno. Nastává ale další věc, kterou nikdo nečekal. Přeska na Alvárově pásku, na kterém je připoutána Cary nevydrží a Cary vbíhá do víru přestřelky. Jeden z lovců odměn se přibližuje ze zadu na Alvára a udeří ho revolverem do zad. Alváro padá na zem. Na pomoc mu přispěchá právě Cary, která na muže skáče a zahryzne se mu do ruky. Lovec odměn zařve hlasitě bolestí a padne i s Cary na tvrdou zem. S Cary chvíli svádí boj, během kterého ho pes škrábe a kouše, ale nakonec se mu podaří Cary ze sebe dostat, tím, že ji nohou odkopne. Alváro leží na zemi omráčený a pomalu se zvedá. Lovec odměn vytahuje zbraň, ale nemíří s ní na Alvára, ale na Cary, která mu způsobila velmi nepříjemná zranění.. Když to Alváro vidí, tak se za pomoci posledních sil zvedá a rozbíhá se směrem ke Cary a lovci odměn. Ten mačká spoušť. Alváro se vrhá do střeli a skáče před Cary. Kulka jí určená zasahuje Alvára. Ozve se další výstřel, není však z pušky lovce odměn ale ze zbraně Kyla, který lovce zastřelí. Kyle rychle přiskakuje k Alvárovi a kleká si k němu. Okolí zasypává svým hlasem Delon, který ke svým lidem řve: Ustupte!!! Ustupte!!! Lovci se během několika následujích minut stáhnou pryč a nechávají Kylovi a Johnatanovi lidi na místě samotné. Kyle drží Alvára pod hlavou. Zřejmě ví, že mu není pomoci. Alváro svými zakrvácenými rukami hladí Cary, která vedle něj sedí. Po několik sekundách ale ruka z Caryniny srsti padá na zem a Alvárův srdeční tep se zastavuje. Alváro Dickins umírá....

Pár posledních týdnů jste mohli nalevo v menu hlasovat o tom, kdo ve 4. řadě Banditů zemře. Teď už víte, že to byl Alváro... A jak jste hlasoavli?

John Black
22.6% (7)
Alváro Dickins16.1% (5)
Paul Jones
25.8% (8)
Lorenzo Bronton35.5% (11)

Paradoxně nejméně hlasů dostal právě Alváro. Vy jste si tipli, že zahyne Lorenzo, když jste mu dali 11 hlasů...

8. ČÁST: NEPŘÍTEL MÉHO NEPŘÍTELE

16. října 2009 v 14:45 | Kyle |  BANDITI IV.
Po třech dnech přichází další část. Jejím hlavním tématem je Johnatan Cantvell...
Po noci, která byla plná nebezpečí jsou všichni rádi, že se blíží do tábora. Nicméně radost v jejich srdci jim zhaťuje fakt, že se s nimi vrací i muž, který byl až do nedávna jejich úhlavním nepřítelem. Kyle se však rozhodl Johnatana zachránit a odvést ho na Akamen aka, neboť doufá, že by mu mohl pomoci porazit lovce odměn a tím pádem zachránit "skalní lidi" od nemilosrdného osudu, který by se mohl vyplnit. Nastává ráno, slunce se vyhupuje nahoru na oblohu a svými paprsky začíná prosvětlovat celý kaňon. Když už je jeho svit velmi intenzivní a jasný, tak právě v této době doraží skupina Kylových lidí spolu s Johnatanem do vesnice v jejíž prostoru se pohybuje mnoho z nich. Na farmě u Franka hřebelcuje jednoho z koní Frederik a ten je první kdo spatří navrátilce. Koně nechává být svižným krokem se vydává svým přátelům naproti a po celou dobu hlasitě vykřikuje: Jsou zpátky! Jsou zpátky! Tato slova přinutí všechny obyvatele skalní vesnice k tomu, aby přerušili to co právě dělali a vybíhají ven ze svých domů. Strhává se naprosté šílenství z toho, že všichni tři jsou zpátky. I ten, který pochyboval o Natálii je rád, že i ona je v pořádku zpátky. Z jedné z chat vychází i Jeniffer s Johnem a směřují k hloučku lidí, který se utvořil kolem Kyla, Ponkaye, Natálie a ostatních. Johnatan sesedá dolů z koně a stoupá si opodál. Všichni se obímají, vítají se a jsou rádi, že jsou jejich přátelé zpět. Kyle se objímá s Jeniffer, která mu šeptá do ucha: Je zpátky, a je na naší starně... Kyle se na ni nechápavě podívá, pokrčí obočí a ptá se: Kdo? John, odpovídá Jeniffer. Kyle chvíli mlčí a říká: Vy jste přivedli Johna, já jeho. Jeniffer se chce zeptat koho, ale otázku jí vyfoukne z pusy Rodger, který spatří opodál stojícího Johnatana a říká: Kdo je sakra támhle ten chlap? Kyle se na Rodgera otočí a říká: To je to očem chci s vámi mluvit. Jmenuje se Johnatan Cantvell a je to vůdce "tam těch" lidí!
Všichni se přesouvají do saloonu, kde se schyluje k velké slovní přestřelce. Kyle do saloonu vstupuje po boku Johnatana a během toho mu říká: Tohle je ta nejšílenější věc, kterou jsem kdy udělal, ale doufám, že se v tobě nezklamu. Jsi jediný, kdo mi v tuhle chvíli může pomoci zachránit moje lidi před Delonem. Cantvell na to: Neslibuju ti, že ho porazíme, ale můžu ti slíbit, že ti v tom pomůžu. Kyle se s Johnatanem postaví doprostřed velkého davu, který kolem nich vytvoří malý kruh. Dříve než Kyle nebo Johnatan stačí něco říct, tak se tu a tam ozívá: Co tady sakra dělá? Tady nemá co pohledávat... Kyle tato slova přerušuje svým začínajícím proslovem: Vím, že si myslíte, že jsem se asi zbláznil, ale vy ani já nemůžeme zastavit tempo nových událostí, které se odehrávají v kaňonu. Jak jistě víte, tak sem dorazila skupina lidí zvaná lovci odměn, kteří hledají psance apodobně. Nicméně tito lovci odměn jsou poněkud jinačí. Jejich hlavním cílem bylo chycení mě, Johnatana, Ponkaye a Natálie. Dále chtějí objevit, kde přežívají Johnatanovi lidé a zabít je. Jejich možným cílem bychom mohli být i my tady na Akamen aka. Jsem si jist, že na tuhle věc sami nestačíme a tak jsem vyhledal pomoc. Po dořeknutí této věty vstupuje do saloonu Alváro, který právě dorazil a spolu s ním jeho věrná fenka Cary. Alváro se staví k ostatním a poslouchá Kylova slova. Ten pokračuje takto: Johntan o těchto lidech hodně ví a v lecčem nám může pomoci. Pokud se spojíme s jeho lidmi, tak bychom mohli ty lovce porazit. Ale uvědomuješ si Kyle, že je to náš nepřítel! Říká Frederik. Kyle na to: Ano, až doposud jsme na něj a jeho lidi pohlíželi jako na nepřátele, ale kolik z nás zabili? Jediné co dělali bylo to, že nám brali koně. Poté nás sice unesli, ale i přesto nikdo z nás nepřišel k úrazu. A Delon, muž který vede ty lovce odměn. Ten by chtěl vyvraždit Johnatanovi lidi, mě i jeho pověsit a se svými lidmi schrábnout bohatství Keitaku. To se nesmí stát!! Poté Kyle pronese větu, která se zapíše do celé historie nejen "skalních lidí" ale i "tam těch." Nesmíme zapomínat na tohle, nepřítel mého nepřítele.... je můj přítel. Tato věta donutí k ostatní k zamyšlení. Nastává ticho. Ticho, které je až děsivé. Nikdo se neopovažuje nic říct. Tichou atmosféru naruší až Frank, který říká: Už jsme s nimi uzavřeli příměří, s Gasketem, takže bychom je mohli i společně dostat! Ano! Ozve se z několika úst. Potom se přidávají další a další, kteří jsou ochotni se spojit se svým nepřítelem aby porazili Delona. Jakmile je všem řečem konec, tak se téměř všichni ze saloonu valí ven avšak, když dům opustí, tak v prostřed tábora spatří dva jezdce. Je to Gasket a spolu s ním i jeden běloch. Gasket vytahuje zbraň a začíná s ní mířit na jednoho ze skalních lidí. Johnatan však předstupuje před Gasketa a říká: Dej dolů tu zbraň! Gasket nechápe co mu to Johnatan říká. Není důvod tasit zbraně, teď ne. Stali se z nás spojenci a společně půjdeme po Delonovi. Gasket sesedá dolů z koně a stoupne si vedle Johnatana. Ten mu říká: Pošli Crise Browna pro několik našich lidí, ale několik ať jich zůstane v táboře. Cris Brown byl muž, který dorazil s Gasketem do tábora...
O 3 DNY POZDĚJI
Kyle se s Johnatanem a několika ostatními domlouvá na tom, jak na Delona zaútočit. Johnatan ostatní varuje: Když jsem tam byl držen, tak jsem si všiml několika automatických zbraní. Takové ty zbraně s klikou jako od flašineteu, které střílí neskutečnou rychlostí. Víte, které myslím? Kyle na to zdrceně: Ano. Proti těmto zbraním se nám těžko půjde. Jestliže zaútočíme bezhlavě, tak můžeme skončit i bez hlavy. Kyle navrhuje tento plán: Nejlepší by bylo, colou oblast Dvou prstů Manytoua vybombardovat dynamitem nicméně osobnímu střetu se zřejmě nevyhneme. Jakmile tam naházíme několik sudů dynamitu, tak všeci začnou utíkat a krýt se a poté budeme muset začít střílet. Kolik máme dohromady mužů? Johnatan na to: Já jich tu mám dvacet, včetně mě, Gasketa a Crise. Tvých lidí je 17. Ostaní zůstávají tady, kdyby se něco stalo a hlavně tu budou mít připraveny obvazy a různé lékařské pomůcky pro zraněné. Co říkáte mému plánu? Gasket na něj: Nic jiného nám asi nezbývá. Frank se k Gasketovi přidává a říká: Ten dynamit by nám mohl pomoci eliminovat jejich přesilu, ale největší nevýhodou je, že mají ty "Kulomety" s kterými nám můžou dostat ras, dva. Ale někdy zaútočit musíme, dodává. Kdy vyrazíme ptá se Johnatan. Kyle na to: Když se dáme na cestu hned, tak navečer můžeme zahájit útok. Zhruba za hodinu se u Frankové farmy združí jak Kylovi, tak Johnatanovi lidé s odhodláním dostat lovce odměn. Je dovezen všechen dynamit, munice a zbraně. Vpád na lovce odměn právě začíná....

POSLEDNÍ MOHYKÁN - INSTRUMENTAL

15. října 2009 v 17:49 | Kyle |  NOVINKY
Na Youtube.com jsem narazil na velmi zajímavé video. Vystupuje v něm zřejmě nějaká kapela, která je složená výhradně z lidí s indiánskými kořeny, které jsou na první pohled znatelné. Ke všemu tato skupina hraje na svých nástrojích skladbu ze známého filmu Poslední Mohykán. Mě osobně video hodně zaujalo, hlavně proto, že Poslední Mohykán patří k mým veleoblíbeným filmům. Kdo viděl Mohykány, tak rozhodně nebude litovat...


7. ČÁST: OSVOBOZENÍ

13. října 2009 v 14:11 | Kyle |  BANDITI IV.
Čtvrtá řada se nám tímto dílem přehupuje do své druhé poloviny. Tato část je na Bandity poměrně hodně akční a její konec opět leckoho zaskočí a napne.
Přeju příjemný počteníčko...komenty pls...
Sedm členů "skalní lidí" se snaží co nejrychleji a nejopatrněji přiblížit k táboru lovců odměn a najít svoje přátele. Frank všechny varuje, aby si dávali pozor na to kam šlapou a hlavně musí být neustále ve střehu a v případu nouze ať neváhají a na nepřátele střílí. Skupinka se snaží kruhovou formaci obejít a dostat se tak k jedné z pojízdných cel. Tajemný hřebec stále uprostřed vozů řádí jako zběsilý a pozornost Delonových lidí se upírá pouze na tohoto záhadného tvora. Po několika desítkách kroků doráží Frank s ostatními k jedné z cel. Na tomto místě je naprostá tma a tak není na pravní pohled znát, kdo se v cele nachází. Bližší pohled ale odhalí, že se jedná o Kyla, který je naprosto překvapen faktem, že je tu pro něj a ostatní šance utéct. Co ale se zámkem? V tuto chvíli přichází na řadu Lorenzo, který nožem nařízne po ose jeden váleček dynamitu. Nasipe dozámku trochu střelného prachu a sirkou ho zapálí. Ozve se krátký, tlumený zvuk, který není slyšet příliš daleko. Zámek povoluje a jeho oblouhková horní část praská, a tak je Kyle volný. Díky, že jste přišli, děkuje při sestupování dolů z vozu. A teď rychle za ostními, říká Frank. Dobrá, ale beze mě, já musím udělat ještě něco, říká Kyle a vydává se směrem pryč. Co chceš dělat Kyle? Volá na něj Frank. Kyle se otočí a říká: Jak budete všichni, tak se sejdem u támhle té skály, ukazuje rukou několik desítek metrů před sebe a poté mizí ve tmě. Všem vrtá v hlavě co se chystá Kyle dělat, ale vše se děje v tak rychlém časovém sledu, že nemají času na zmar. Rychle postupují dál a hledají Ponkaye s Natálií. Po několika dalších krocích se dostávají k dalšímu vozu. Je v něm Ponkay. Lorenzo provede se zámkem to samé jako v předešlém případě. Ponkay rychle vyskakuje a říká: Věděl jsem, že pro nás přijdete. Teď rychle najít ostatní a pryč. Vydávají se dál a během toho Frank Ponkayovi oznamuje, že Kyle je už volný, ale že musel ještě něco udělat... Natáliin vůz leží poněkud blízko tábora, ale nedá se nic dělat. Musí ji osvobodit!!! Je tu však jeden háček. U vozu stojí jeden z lovců odměn a hekticky se všude kolem sebe rozhlíží.Co sakra teď říká nešťasntně Frank. Louis na to: Střílet rozhodně nemůžem, já ho dostanu po tichu. Obejdu ho a pak.... Ponkay říká: Půjdu s tebou! Louis na to: Dobrá. Oba se tedy vydávají velkým obloukem k vozu. Když se přibližují čím dál blíže, tak zjistí, že muž, který stojí u vozu je ten samí chlap, kterého zachránili před Johnatanovými lidmi, když Cantvella vezli předat lovcům odměn - Joe. Když jsou od vozu vzdáleni asi pět metrů, tak se rozdělí a každý z nich vůz obejde z jedné ze stran. Joe postává zhruba metr od vozu. Natálie ve vozu už zahlédla své přátele a tak se jim snaží situaci co nejlépe usnadnit a tak volá na Joa: Co je to sakra za tvora? Joe se k ní otáčí a na chvíli se přestává soustředit. V tu chvíli oba dva "skalní lidé" vyrážejí kupředu. Joe si však jednoho z nich všimne a blesku rychle vytahuje nůž a snaží se jím zasáhnout Louise. Ten hbitě jako panter uskakuje, ale padá na zem. Joe k němu přiskakuje a napřahuje se. Už to vypadá, že nůž zabodne Louisovi do hrudi, ale v poslední chvíli mu přispěchává na pomoc Ponkay, který se po Joeovi vrhá a svaluje ho na zem. Oba dva jsou trošku otřesení, ale i přesto se ze země jako první zvedá Joe. Ponkay je v tuto chvíli na kolenou a snaží se zvednou. Bohužel během pádu na zem mu Joe vrazil nůž do pravé nohy. Nicméně i přesto Ponkay vstává a rozbíhá se proti Joeovi, který se dává na útěk. Ponkay i se svojí poraněnou nohou spěchá za ním a spolu s ními i Louis. Ponkay však bolest nevydrží a padá. Louis se nachvíli zastaví a říká: Přiveď ostatní, já ho dostanu. Ponkay se otáčí a spěchá druhým směrem pro Franka a ostatní, aby osvobodili Natálii. Louis vyvine obrovskou rychlost a dalším skokem sráží Joa na zem, kde ho několikrát udeří pěstí do obličeje a hrudi. Joe se však statečně brání a Louisovi utštědří také několik ran. Oba dva silně krvácejí, ale každý z nich je velmi odhodlaný. Nicméně Joeova tvář začíná být velmi zakrvácena a údery jím vracené už nemají takovou sílu. Joe však má ještě jeden nůž schovaný v botě. Louis se zvedá a chce se dát směrem k vozu s Natálii protože se domnívá, že jeho soupeř už má dost. Avšak Joe se zvedá a s nožem se rozbíhá proti Louisovi. Ten se otáčí na poslední chvíli a Joeovu ruku s ostrou čepelí zachytává a snaží se mu třpytícíse nůž vrazit do hrudi. Pomalu se špice ostří blíží k tělu Joa. Louis pak ze sebe vydá poslední zbytky energie a nůž vrazí Joeovi do hrudi. To však ale spatří Delon, který stojí opodál. Lousovi vidí do tváře avšak stojí jako přimražený k ledu. Louis na nic nečeká a vydává se rychle pryč. Delon vzápětí přiskakuje k Joeovi, který je však ale už po smrti. Delon zvedá hlavu a řve směrem, kudy utekl Lennon: Dostanu tě, dostanu!!! Louis dobíhá k ostatním, kteří už osvobodili Natálii. Co se stalo, ptá se raněný Ponkay Louise. Musel jsem ho zabít, odpovídá ten koho se ptal. Na to teď naní čas, rychle pryč, pobízí všechny Frank. Kde je Kyle? ptá se Natálie. Frank se k ní obrátí a podívným tónem říká: To bych taky rád věděl. Celá skupina se vydává pryč a spolů s ní se vytrácí i tajemný hřebec, který vyskakuje ven z kruhové formace a mizí hluboko ve tmě. Avšak "skalní lidé" ho spatří ještě jednou, jak utíká na jedné ze skal za svitu měsíce, který krásně zdůrazňuje jeho tvary. Poté opět mizí někde v rozsáhlém kaňonu. Frank a ostatní dorazili na místo na které je před tím naváděl sám Kyle, ale ten tady ještě není. Co když se něco stalo, obává se Lorenzo. Louis na to: Doufejme, že ne. Co tvoje noha Ponkayi? Zatáhl jsem si ji a krvácení už není tak intenzivní, do tábora to vydržím. Náhle však všichni spatří před sebou dvě postavy, které kráčí směrem k nim. Nikdo neví, kdo by to mohl být, ale jakmile se postavy přiblíží na několik metrů, tak je všem jasno. Je to Kyle a spolu s ním ještě někdo další. K údivu všech vedle Kyla stojí Johnatan Cantvell!

Frank přistupuje ke Kylovi a říká: Co ten tady dělá? Kyle na to: Půjde s námi. A proč? Ptá se opět Frank. Jako jeden z mála ví něco o těch lovcích odměn a to je teď pro nás velmi důležité. My vůbec nemáme představu o tom, co jsou tito lidé zač a on je naší šancí jak se s těmito lidmi vypořádat, namítá Kyle. Toho chceš vzít jako k nám na Akamen aka? Pokládá otázku Natálie. Kyle chvíli váhá a pak říká: Ano... Kylova odpověď zbuzuje u všech velký rozruch. Nikdo neví co si má myslet. Vždyť se jedná o Johnatana Cantvella, muže který je jejich nepřítel. Ty si se zbláznil Kyle!!! Říká zvýšeným hlasem Frank. Kyle kroutí hlavou a všechny ujišťuje o opaku: Ne, nezbláznil! Ale musíte to pochopit. Ti lovci odměn jsou jak pro nás, tak pro Johnatanovy lidi mnohem větším nebezpečím než jsme si mysleli. Na Kylova slova reaguje zatím mlčící Sam: V životě by mě nenapdalo, že tohle řeknu, ale Kyle má v podstatě pravdu. A krom toho, s tam těmi jsme stejně uzavřeli příměří. Cože? Zapojuje se do rozhovoru i Cantvell. Sam říká: Ano, s takovým indiánem. S Gasketm, říká Frank. Ano, ty jsi taky přece Franku říkal, že teď je náš hlavní úkol vypořádat se s těmi lovci odměn a pletky s tam těmi nechat prozatím stranou, dodává Sam. Frank chvíli mlčí a poté říká: Tak dobře. Vezmeme ho sebou do tábora, ale jsem zvědav co tomu řeknou lidé tam. Když jsi to překousl ty, tak to dokáže snad každý, říká s malou dávkou ironie Kyle. Teď ale rychle pryč, než nás tady někdo objeví, pobízí Kyle ostatní. Lorenzo přivádí koně a poté se celá skupina i s Johnatanem vydává na Akamen aka... Co tam ale řeknou lidé až uvidí, kdo s nimi přichází?....

ROZCESTNÍKY

11. října 2009 v 11:58 | Kyle |  NOVINKY
Jistě jste si všimli, že jsem trošku pročistil menu, které začínalo být s přibývajícími rubrikami stále více a více nepřehlednější. Proto jsem se rozhodl vytvořit rozcetníky, které se zatím týkají jen Banditů. Bohužel jsem nevěděl jak se rozcestníky vytvářejí a tak jsem poprosil o pomoc Sue ADRESA NA JEJÍ BLOG , která mi poslala návod jak rozcetníky vytvořit. Touto cestou Ti Sue děkuju...

Teď už ale k samotnému rozcestníku. Vše o mém příběhu - Banditi najdete v rubrice nazvané jako moje povídka - Banditi . V ní pak budou tyhle odkazy - O příběhu, Banditi I - IV., Postavy a Záhady. Takže vše co vás ohledně Banditů zajímá je přehledně uloženo zde...

Zatím se mějte, Kyle

BANDITI

11. října 2009 v 10:57 | Kyle |  BANDITI

ŽÁNR: Mysteriózní western, dobrodružné




Zde najdete úvodní téxt k Banditům, který vás rychle a snadno vpraví do samotného děje




Skalní lidé

První řada Banditů se točí hlavně kolem Kyla Kvinta, který ze dne na den vstupuje mezi lidi, kteří žijí v tajemném kaňonu, který skrývá mnoho záhad a nevysvětlitelných věcích. Mimo to však v kaňonu žijí i podivní lidé, kteří tzv "sklaním lidem" kradou koně....


BANDITI II.
Kańon duchů
Jak už napovídá podtitul, tak v této sérii se vše točí kolem záhadného kaňonu, který naskýtá stále více nevysvětlitelných záhad.




Podtitul opět prozrazuje oč v této řadě hlavně jde. Tři lidé z Akamen aka jsou lidmi z východní části kaňonu zajati a odvedeni do jejich tábora. V této sérii je konečně odhalena totožnost těchto záhadných obyvatel starobylého kaňonu...



BANDITI IV.
Lovci odměn
Do kaňonu přijíždějí lidé, kteří si říkají Lovci odměn. Tito muži hledají psance po celém západě a jedním z nich je i Kyle a jeho dva přátele. Nicméně Lovci odměn včele s jejich vůdcem Andrésem Delonem nejsou jen tak obyčejní lidé a v kaňou hledají více věcí, např. Johnatana Cantvella jeho lidi...

Legenda o skalních lidech

První řada, ve které se značná část děje odehrává mimo kaňon. Nese se v duchu schledání a odhalování dosud nezodpovězených záhad, které až do této chvíle zůstaly zapletené v dlouhém klubku tajemství...
Seznam všech postav a jejich stručná charakteristika

V této rubrice naleznete přehled všech záhad, které se v Kaňonu Duchů vyskytují a můžete tu psát své vlastní teorie ohledně těchto nevysvětlitelných věcí

VLADIMÍR MENŠÍK - 9. ŘÍJNA

10. října 2009 v 19:17 | Kyle |  NOVINKY
Po velmi dlouhé době se tu objevuje článek, který vůbec nesouvisí s Divokým západem. Přirovnal bych ho k článku o smrti Patricka Swayzeho, který se tu před časem objevil... Bohužel o den později, ale přece sem přidávám malou zmínku o člověku, kterého nebylo a už nikdy nebude rovno. Vladimír Menšík byl muž, který byl charakteristický svým duchem, mistrným vtipem a obrovským srdcem. Včera, dne 9. října by se tento národní umělec dožil svýchl rovných 80 let. Tento rodák z Ivančic nás opustil už před udstihodnými 21 lety, jen připomínám, že se narodil 9. října 1929 a zemřel 29. května 1988 v Brně. Tímto článkem mu vzdávám hold za to, co pro Český národ představoval a do dnes představuje...


Jak jinak, než s humorem zavzpomínat na Vládimíra Menšíka...



Jeho poslední vystoupení před kamerami, 2 dny před svou smrtí...


6. ČÁST: CANTVELL CONTRA DELON

9. října 2009 v 14:22 | Kyle |  BANDITI IV.
Po kratší pauze je tu další část Banditů. Mě osobně se tato epizoda líbí, zvláště její závěr, takže snad se s ní zavděčím i vám. Komentáře prosím...

Nacházíme se zpět v saloonu ve vesnici na Akamen aka, kde prvávě John pověděl svým starým přátelům svůj příběh. Nikdo z nich si však nemůže být jistý zdali John nelže. Když John dopověděl poslední větu, tak v celé místnosti, která byla zaplněna lidmi nastalo hromové ticho. Nikdo nevěděl co říct a když se někdo odhodlal na Johnovu adresu něco říct, tak mu na poslední chvíli "zaskočil jazyk" a raději mlčel. Tichou atmosféru už nemohl unést Brian May, který po celou dobu Johnova vyprávění stál za pultem a s otevřenou pusou poslouchal jeho slova. Pro Briana to byl muž, kterého téměř neznal, jen z vyprávění Corta. Podle toho co nám tady John řekl, si myslím, že se v jeho případě nejednalo o zradu v pravém slova smyslu, zastává se Johna Brian. Já jsem se s Johnem nikdy dřív nepotkal a tak nevím jak moc byl pro celý tábor důležitý, ale je nepřehlédnutelné, že lituje svých činnů. Frank přistupuje k Brianovi a pozvolna se přiklání k jeho názoru. Myslím, že by byla chyba, kdybychom Johnovi nedali druhou šanci. Každý člověk chybuje a hlavně John nám nijak neuškodil, zkrátka chtěl znovu najít svou ženu, o které si už myslel, že nežije, říká Frank. Frankovým slovům téměř každý přikyvuje a pak se z hloučku lidí ozve: "výtej zpět Johne!" Frank ale nechce aby vypukla nějaká eufórie s Johnova návratu a tak na všechny zvolává: Nesmíme ale zapomenout proč tu John je. Musí nám pomoct najít a osvobodit naše lidi. Frank má pravdu, souhlasí Sam. Musíme co nejdřív vyrazit, dodává. Ti co jsou ochotni jet po stopách těch lovců odměn, tak za půl hodiny u mé farmy a tam se domluvíme co dál. Půlhodina uteče jako voda a u Frankovi farmy se sejde s Frankem celkem 7 lidí - Louis, Paul, Sam, Lorenzo, Brian, Cort a samozřejmě Frank. Proč ztrácet čas vyrážíme.

Odpoledne toho dne se konečně dostává na Johnatana Cantvella. Delon si to za ním štráduje do vozu. Čekal jsem, že se tu dřív nebo později objevíš, řval už na Delona zdálky Johnatan. Delon na jeho slova nereagoval a tak jen přistoupil k vozu, odemkl zámek a poté otevřel dveře. Vystup ven! Přikázal Delon. Johnatan se tedy zvedne a sestoupí dolů z vozu. Delon vytahuje zbraň namíří na Johnatana a přikážemu aby šel do velkého stanu, ve kterém před tím vyslíchal Natálii. Johnatana tam Delon posadí na židly a postavý se opodál a stále na něj míří. Co ode mě chceš Delone, ptá se Johnatan. Aspoň na mě přestaň mířit tou zbraní, vzteká se Cantvell. Delon na to: Tady podmínky diktuju já, rozumíš! Nic si nenalhávej Andrési, říká Johnatan. Jediné o co ti jde v mém případě je má smrt. Delon na to: Mýlíš se příteli. Kvůli tobě bych se sem nevydával, obzvláště sem. Tak o co ti jde? Pokládá otázku opět Johnatan. Delon se ani nesnaží nějakým způsobem zapírat důvod proč sem se svými lidmi přišel a tak ochotně odpovídá: Ty jsi jedním z mnoha cílů Johntane. Podobně jako Kvint, za kterého je vypsaná vysoká odměna. Kromě toho ví kde je Keitak, takže když nám to nepoví ten indián Ponkay, tak to udělá on. Proč jsi to tehdy udělal? Ptá se se zvláštním výrazem v očích Delon. Johnatan na něj: Proč jsem to udělal??! Nemohl jsem to jen tak nechat. Vím, že jsem taky zabil mnoho lidí, ale jen ty, kteří si to zasloužili. Tys chtěl vyhladit celý kmen se vším všudy. Proto jsem se na Gasketa obrátil ještě jednou a dohodl se s ním na nové záležitosti, která zahrnovala jen smrt těch "špatných indiánů." A co Keitak, stále hledáš? Praví Delon. Johnatan zapře, že už ví, kde leží a říká: Potěším tě, nenašel!!! Ale vraťme se k věcem proč jsi tu, mění téma Johantan. Delon na to: Díky za připomenutí, málem jsem na to zapomněl. Jak jsem říkal: Ty a Kvint budete viset, Natálie je tu jen proto co ví, z Ponkaye se pokusím dostat, kde je Keitak, dál bych se chtěl pokusit najít jistého Alvára Dickinse, který v tomto kaňonu údajně žije, za kterého je také slibná odměna. Takže ti jde jenom o ty zatracený prachy!!! Říká ostrým tónem Johnatan. Ty se snažím rozluštit záhady, já se snažím hledat lidi a získávat z toho peníze. Každý máme jinačí cíle, argumentuje Delon. Ale ty hledáš lidi podle toho jakou cenu mají napsanou dole pod jméném na plakátu WANTED, ale o člověku samotném nic nevíš, říká Johnatan. A co bych měl jako vědět, ptá se nechápavě Delon. Kvint není psanec! Střílel v sebeobraně, praví Johnatan a přitom bouchne rukou do stolu. Nebyl jsi s ním v posledním roce na válečné stezce? namítá tázavě Delon. Johnatan na to: Tam jsme pořád, ale jako nepřítel je mnohem galantnější a není jako ty. Chladný a nelidský. Vidím, že jsem udělal chybu, když jsem se soustředil na jeho lidi a na tebe zapomněl. To byla obrovská chyba, lituje Johnatan. Delon na jeho slova říká: Pozdě příteli, odsud se nikdo z vás nedostane. Máme zbraně o kterých se vám ani nesní a hlavně moji muži mají výcvik, který předčí přesilu! Nikdy neříkej nidky Delone i ty jsi jenom člověk a jsi zranitelný, říká s vážnou tváří Johnatan. Delon si z malé kapsičky na vestě vytahuje malé kapesní hodinky a říká: Bože, už jsem s tebou ztratil tolik času a hlavně mě řeči s tebou unavují. Je čas aby ses vrátil do své cely!
Pár hodin po rozhovouru mezi těmito dvěma naráží na tábor lovců odměn sedmičlenná skupina skalních lidí. Celý tábor se jim zjevil v takové malé úžlabině a celý ho pozorujů ze skály, která je nad táborem. Je jasně vidět, kde jsou pojízdné cely o kterých vyprávěl ostatním Frank. Z dálky však není možné poznat, kde kdo je. Tak a co teď, říká Sam. Frank na to: Tábor je dobře hlídán a za denního světla se tam bude těžké dostat. Musíme počkat na noc, která nám nabídne více možností. Dobrá, souhlasí ostatní. Sluneční svit začíná slábnout a rouška tmy se začíná rozprostírat nad kaňonem. Viditelnost se zhoršuje a právě teď nastává ta příhodná chvíle na vniknutí do tábora. Skupina sestupuje dolů k úpatí skály a chystá se po pravé straně začít obcházet cely. Snaží se pohybovat co nejtišeji aby na sebe neupozornili, když v tom ticho někdo naruší. Není to však nikdo ze skalních lidí. Tento zvuk je už každému obyvateli kaňonu velmi znám. Opět o sobě dává vědět, bájné stvoření s legendy kmene Jů Tů. Tajemný hřebec! Zvolá vystrašeně Lorenzo. Je blízko, dodává Cort. Měli bychom počkat, co se stane, radí ostatním Frank. Ten skupinu vyvede zpět nahoru na skálu odkud tábor lovců odměn pozorovali. Zvuky hřebece stále zesilovali a bylo jasné, že se blíží. Řechtot koně se opakoval čím dál častěji, kopyta narážející na kameny a vydávali děsivou ozvěnu, která se nesla celým kaňonem, když najednou bylo všem zvukům konec. Lovci odměn dole v táboře stály uprostřed celého vozového komplexu a během strastiplných chvil se kolem sebe bezmocně rozhlíželi. Co to sakra bylo!!! Hulákali jeden na druhého. Zatraceně, to nebylo jen tak, křičí další z nich. Najedou však jako by dole kousek od tábora lovců Cort něco zahlédl. Něco se tam blíží. Tmavý stín nezadržitelně směřuje k táboru Delonových lidí, kteří vůbec nemájí ponětí, co tyto záhadné zvuky vydávalo. A pak se to stane. Uprostřed tábora je hodně táborových ohňů a tak je všechno ze shora ze skály, kde jsou "skalní lidé" vidět. Téměř do prostřed tábora skáče onen bájný "Tajemný hřebec" a mnoho mužů zkolí na zem. Ničí vše co mu stojí v cestě, vozy, stan a hlanvě svými kopyty zraňuje a zabíjí lovce odměn, kteří nejsou schopni se zmoct na nějaký odpor. Řádění koně stále pokračuje a Frank nahoře na skále praví k ostatním: Teď je ta pravá příležitost!... Jdeme si pro naše lidi! Zbláznil ses, chytá za ruku Franka Lorenzo. Louis na to: Frank má pravdu, ten kůň odláká pozornost, kromě toho vozy se zajatci jsou mimo tábor. Není čas jdeme, pobízí ostatní Frank. Sedmičlenná skupina sestupuje dolů do rozpoutaného pekla, které má nasvědomí tajemný hřebec....

DESPERADOS I. WANTED DEAD OR ALIVE

6. října 2009 v 18:39 | Kyle |  HRY
Po delší době obohaťuju rubriku věnovanou hrám z Divokého západu, hrou, která sice není příliš populární, ale která zase není úplně neznámá...

Jedná se o Desperados I, kterého jsem hrával spíše jako malý. Pro ty co hru neznají, tak tady je v "kostce" její stručný popis. Příběh není nějak úchvatný. Prostě se svými hrdiny pistolníky jezdíte od města k městu a osvobozujete své přátele. Jedná se o realteamovou strategii, ve které hrajete jak jsem už zmínil za několik postav, jenž každá z nich má své specifické zaměření a sobě vlastní vybavení. Ve hře není možné jen tak někam vlítnou a všechny vystřílet. Musí se hodně taktizovat a využívat možností, jaké vám nabízejí vaše herní postavy. Hodně se tu jedná o tichou cestu zabíjení, kdy své nepřátele zabíjíte nožem nebo že svého protivníka omráčíte a svážete.

Mě Desperados v jistém směru zaujal. Není to nějaká bombová hra, která by vám vyrazila dech, ostatně na světě už je nějaký ten pátek, ale pro ty co jsou rádi za každou hru z dob indiánů kovbojů, tak si myslím, že Desperados není vůbec špatná volba. To dokazuje i fakt, že ze dočkal dalších dvou pokračování...

INTRO ZE HRY


5. ČÁST: TEN, KTERÝ ZRADIL (SPECIÁLNÍ ČÁST)

3. října 2009 v 16:00 | Kyle |  BANDITI IV.
A je to tady. Vámi už, tak dlouho vyhlížená část je tu. V této SČ se dozvíte vše o tom proč John "zradil" a jak přišel do kontaktu s "tam těmi"
Piště komenty prosím...

Byl to člověk, kterému všichni věřili. Nikoho by nenapadlo, že by mohl udělat to co udělal. John Black si v kaňonu Duchů vybudoval velkou úctu, ale po roce stráveném na tomto místě změnil svůj názor a své lidi zradil. Otázka zní proč to udělal? Co ho k tomu přinutilo? Na tyto a mnoho dalších otázek přichází odpověď...

PŘED 3 MĚSÍCI
Je hluboká noc a v táboře na Akamen aka všichni spí. Ve skalní vesnici panuje naprosté ticho a ani závan větru neohýbá okolní stromy. Jedinný zvuk, který je v táboře slyšitelný, je hluk, který vydává řeka, která klidně protéká okolo. V této chvíli se zrodil prvotní popud k tomu, co John udělal. John spí sám u sebe v chatě velmi tvrdým spánkem a tak ho nevzbudí i zvláštní zvuky, které se začnou ozívat. Někdo je na verandě, na které se nachází dveře, jež vedou do samotného domu. Někdo je pomalu otevře a vstupuje dovnitř. Velmi opatrně našlapuje aby se k posteli, kde leží John, dostal co nejtišeji. Když vidí, že Black tvrdě spí omráčí ho! Poté ho vynese ven z chaty. Kousek za táborem jsou ostatní lidé. Jsou to "tam ti!" Konkrétně Johnatan a Gasket. Ti Johna odvlečou kousek dál za vesnici a tam ho probudí tím, že mu na obličej položí mokrý hadr. John se náhle probudí z bezvědomí a rychle vstane. Vůbec neví co se děje a netuší, kde teď je. Johnatan mu říká: Jen klidně stůj a poslouchej. John chce po Cantvellovi vystartovat, ale zbylí dva mu v tom zabrání. Cantvell začíná mluvit: Jmenuji se Johnatan a mám pro tebe zprávu... John nevěřícně poslouchá, ani netuší co je ten chlap zač. Johnatan pokračuje: Jak už asi víš, jsem ten, kdo velí lidem, co vám berou koně a jsem ochoten s tebou udělat určitý druh obchodu. John na to: Já neobchoduju s lidmi jako jste vy! Cantvell se zasměje a poté říká: Až budeš vědět o co jde, tak asi rychle změníš názor. Čirou náhodou jsme narazili na tvou ženu - Elizabeth Blackovou! John na to: To není možné, moje žena byla odvlečena indiány a nikdy se nám ji nepodařilo najít. Museli ji zabít. Johnatan na to: Omyl, příteli. Mý lidé ji našli. Nechci to řešit tady a teď a proto to uděláme takto. Zítra ve dvě hodiny odpoledne přijdeš opět sem. Já a moji lidé, tady budeme na tebe čekat a tam se domluvíme co dál. John na to: A co když nepřijdu? Johnatan na to: Ty přijdeš, vím to. A pokud se jen slůvkem zmíníš o tom co se tu dneska večer stalo, tak zabiju nejen tebe, ale i ji! Poté Johnatan se svými dvěma muži Johna opustí a vydávají se zpět odkud přišli. John se urychleně vrátí do chaty a během cesty si v hlavě přemítá co se to děje. Co když ji nezabili? Co když to přežila? Honí se mu celou noc hlavou.
Druhý den ráno se o tom co se stalo v noci nikomu nezmíní, John se rozhodl, že se odpoledne vydá na místo, kam ho pobýzel Johnatan. Jakmile se naskytne chvíle pro nepozorovaný únik stábora, tak toho John bleskurychle využije. Nepozorovaně opustí tábor a spěchá na smluvéné místo. Tam chvíli čeká, ale po několika minutách se z lesa vynoří už jen Johnatan a Gasket. Johntan v ten moment říká: Věděl jsem, že dorazíš. Tak a teď přistoupíme k věci. Než ti řeknu, kde žije tvá žena, tak budu od tebe něco potřebovat. John na to: A co? Cantvell pokračuje: Řekněmě, že dokážu o lidech zjistit několik informací, ale abych tak mohl učinit, musím o nich znát aspoň něco. Jméno, co dělali a tak dál. To bude tvůj úkol. Sepíš mi seznam všech vašich lidí v táboře a přineseš mi ho za tři dny opět sem. Jakmile tak uděláš, povím ti, kde je tvá žena. Bereš to, a potom natáhne před sebe ruku. John chvíli váhá ale i přes nejistotu si s Johnatanem potřásá rukou na souhlas. Během následujích tří dnů sepíše podrobnější seznam všech lidí z tábora a odnese ho opět na místo, kde se jako vždy s Cantvellem setkal. Udělal jsem všechno oč jsi mě žádal, teď mi prozraď, kde je Elizabeth! říká rozhořčeně John. Cantvell na něj: Uklidni se, všechno se dovíš. Bohužel nebudeš moct vyrazit hned, ale až za pár dní. Tvá žena dorazí za 6 dní vlakem do Lubocku, kam by ses měl vydat. Dohodu jsme splnili, teď se otoč a zapomeň, že jsi mě někdy viděl.
Den před tím, než se chce vydat John na cestu Frank s Jeniffer uvidí koně, o kterých si myslí, že to jsou divocí mustangové. Ukáže se, že to jsou koně patřící "tam těm". John se s několika dalšími chystá vydat po stopách, které by je měli dovést až k vesnici lidí z východu. Těsně před tím, než se vydá s ostatními na cestu, tak napíše dva dopisy. Jeden Jeniffer, který si bere sebou a druhý Kylovi, který mu schová pod práh jeho domu a pak vyráží. Jakmile Roye Corsa zavalují kameny nastává chaos a toho právě využije a mizí. Jeho přátelé ho nemají čas hledat a tak, může vklidu odjet. Během svého úprchu z kaňonu ještě zajede za Frederikem, kde mu předá dopis pro Jeniffer a také mu řekne, že někam odjíždí. Johnatan mu nelhal, jeho žena opravdu dorazila večerním vlakem do Lubocku a John se s ní sešel a společně ztrávili několik měsíců avšak nebylo jim souzeno být spolu. Po několika dnech se Elizabeth Johnovi přiznala, že je vážně nemocná a že jí nezbývá moc času. Po dvou a půl měsících zemřela... John se s tímto faktem nechtěl smířit a několikrát se pokoušel o sebevraždu, ale nikdy nenašel tolik odvahy aby to udělal. Zkoušel se objesit i zastřelit, ale nikdy to nezvládl. Jednou takhle navečer se o to pokoušel. Nabil si svůj revolver a chystal se to skoncovat ránou do hlavy, která by ukončila jeho trápení. Postupně si začal uvědomovat, že neměl z kaňonu nikdy odjížďět. Věděl, že udělal chybu. Když ale zaslechl rozhovor dvou mužů, kteří se bavili o tom, že se se svojí skupinou někam vypraví. Hledat nějaké lidi. Dále potom zaslechl, kam míří - do kaňonu. Ti lidé toho o tomto místě věděli opravdu hodně a nakonec jejich rozhovoru zaznělo, že jejich cílem je i Kyle Kvint a několik ostatních. John si uvědomil, že našel nový smysl života. Rozhodl se, že napraví to co udělal. Hned druhý den ráno sedl na koně a tryskem spěchal do Roswellu, odtamtud do kaňonu aby Kyla a ostatní lidi varoval před možným nebezpečím....

CO BUDE PO SKONČENÍ BANDITŮ???

2. října 2009 v 16:10 | Kyle |  NOVINKY
Když jsem zakládal blog, tak jsem vůbec netušil jak dlouho mi bude trvat moje první povídka, kterou jsem nazval BANDITI. Naplánoval jsem si celkově 5. řad. V současné době se na blogu nachází 4. díl čtvrté série. Avšak 4. řadu už mám dopsanou. Zbývá mi už jen ta finální pátá, ale co bude dál až i ji dokončím a dám na blog? Na jasnou a stručnou otázku padá jasná a stručná odpověď:

Před několika týdny mě napadl nový námět na novou povídku. Žánrově zůstanu u mého oblíbeného Divokého západu, tudíž příběh se bude odehrávat v Severní Americe v 19. století. S Bandity to nebude mít vůbec nic společné. Jak už jsem psal v některém přechozím článku, tak nově vymyšlená povídka nebude tak mysteriózní a šíleně zamotaná, ale půjde v ní především o čest, odvahu a srdečnost. A o čem shruba bude nová povídka?

Ještě nemám vše vymyšleno do posledního detailu, ale předběžně bych to viděl takhle. Ústředními postavami bude šest indiánů a jeden běloch. Bude se jednat o indiány z kmene Šajenů. Šestice z nich se rozhodne utéct ze své vesnice večer před tím, než mají být její obyvatelé odvezeni do indiánské rezervace Pine Ridge. Důvody mají hned dva. Chtějí zůstat svobodní a hlavně chtějí odhalit tlubu lidí, která jim už několik měsíců loví bizony. I přes výstrahu kavalerie se nepřesunou do rezervace jim určené a zůstávají na svých rodných planinách a prériích. Avšak každý, kdo bude kavalerií chycen bude nemilosrdně zavražděn...

Tato povídka se tu však neobjeví hned. Napřed musím dopsta Bandity a to teď bude trvat dvakrát tak dlouho protože se školou přišli povinnosti. Vidím to tak, že by se tu nová povídka mohla objevit, tak někdy v prosinci nebo v lednu příštího roku.

A jak se vlastně bude jmenovat?